Aneta se nikdy nepovažovala za tlustou, ale ani za vysloveně štíhlou. Byla prostě normální holka, která si musela váhu trochu hlídat. S blížícím se maturitním plesem v ní, ale sílila touha po dokonalosti. Chtěla být ten večer jako z pohádky, bez jediného kila navíc, které by kazilo siluetu v jejích vysněných šatech.
S prvními zkouškami šatů u švadleny se Anetino odhodlání proměnilo v posedlost. Z jídelníčku zmizely běžné obědy, které nahradil malý jogurt, a i ten jí brzy připadal jako zbytečný luxus. Každé ráno začínalo kontrolou na váze a večer končilo kritickým pohledem do zrcadla. Šaty si záměrně pořídila o číslo menší jako motivaci. Inspirovala se fotkami modelek na sociálních sítích a její denní režim se smrskl na pití vody, kávy a vyčerpávající cvičení. Okolí ji v tom spíše podporovalo poznámkami, jak skvěle vypadá. Jen její matka na ni občas pohlédla s neskrývanou starostí, ale nezasáhla.
Prožila jsem kolaps
Týden před velkým večerem, během finální zkoušky šatů, se Anetin sen na chvíli stal skutečností. V zrcadle viděla přesně tu dívku, kterou chtěla být. Šaty padly jako ulité. Jenže při jejich svlékání se jí zatočila hlava, v uších jí začalo pískat a svět se ponořil do tmy. Probrala se až v sanitce, zmatená a vyděšená.
Můj maturitní ples
Diagnóza v nemocnici byla neúprosná: kolaps z celkového vyčerpání a těžké podvýživy. Aneta tomu zpočátku nechtěla věřit, připadalo jí to přehnané. Pohled na zoufalou tvář její matky a pocit infuzní jehly v ruce ji ale donutily přiznat si, jak nebezpečnou hru hrála. Na maturitní ples nakonec dorazila. V šatech vypadala přesně tak, jak si vysnila, ale za jakou cenu? Neměla energii na tanec ani na smích. Komplimenty od přátel zanikaly v ozvěně slov lékařů. Když se dnes dívá na fotky z plesu, nevidí oslnivou krásku, ale vyhublou a vystrašenou dívku, jejíž úsměv byl jen křečovitou maskou.
Související články
