Irena si pár měsíců po odchodu své maminky do penze začala uvědomovat, že se s ní něco děje. Její chování se změnilo a málem to skončilo finanční pohromou pro celou rodinu.
Říkala, že je vše v pořádku
Vůbec by mě nenapadlo, že budu muset dohlížet na vlastní matku jako na nesvéprávné dítě. Zpočátku to přitom vypadalo idylicky. Po odchodu do důchodu si konečně užívala volno, jezdila na výlety a dělala si drobné radosti. Měla jsem z toho radost. Bohužel, z drobných radostí se brzy stala nákupní horečka, hromady zbytečných krámů a netrpělivé odpočítávání dnů do další výplaty penze.
Zpočátku šlo jen o maličkosti, kterým jsem nepřikládala váhu. V její lednici jsem nacházela jídlo po datu spotřeby, objevovaly se upomínky za nezaplacené účty a v lékárničce chyběly základní léky. Potom se přidaly neustálé telefonické nabídky na úvěry, členství v pochybných klubech a údajně exkluzivní slevy. Maminka ale na všechno měla pohotovou odpověď a já jí vždy uvěřila. Pro jistotu jsem jí alespoň zkontrolovala trvalé příkazy, zařídila inkaso a pořídila velký plánovací kalendář, aby na nic nezapomněla. Zlepšení ale trvalo sotva pár dní.
Při jednom úklidu jsem v zásuvce s prádlem objevila hromadu bankovních výpisů, reklamní katalogy slibující dárky a desítky věrnostních kartiček. Maminka mě však stále ujišťovala, že situaci zvládá. A já jí chtěla věřit. Vždycky byla samostatná a spolehlivá, tak proč by se to mělo zničehonic změnit?
Pravda byla mnohem horší
Zlom nastal, když mi domů přišla obsílka s výzvou k zaplacení dluhu. Nechápala jsem, o co jde, protože jsem si žádnou službu u dané společnosti neobjednala. Okamžitě jsem volala na uvedenou linku, kde mi sdělili číslo smlouvy, které jsem nikdy neviděla. Operátorka mi potvrdila, že smlouva je uzavřena na moje jméno i rodné číslo. V tu chvíli mi to došlo. Maminka se nezadlužovala jen sama, ale zneužila moji totožnost. Musela si někde zkopírovat můj občanský průkaz.
Následoval kolotoč návštěv na úřadech, podání trestního oznámení kvůli zneužití dokladů a obrovský pocit ponížení. Dětem jsem musela vysvětlit, že plánovaná dovolená se ruší, protože naše finanční rezerva padla na splácení nečekaných dluhů. U maminky jsem se pak prohrabovala stohy dokumentů a prověřovala každý papír. Objevila jsem tři nevýhodné půjčky, dvě kreditní karty s vysokým úrokem a objednávku na předraženou „léčivou“ lampu. Všechno bylo na moje jméno.
Když jsem před ni všechny ty smlouvy položila, jen se dotčeně ohradila: „Chtěla jsem, abyste po mně něco měli, a ty mi za to spíláš. Vždyť to bylo pro vás.“ Tehdy jsem pochopila, že jakákoliv racionální domluva je marná. Při dalším pátrání jsem navíc zjistila, že se pokusila sjednat půjčku i na jméno mé čerstvě osmnáctileté dcery. I její údaje si dokázala někde obstarat.
Musela jsem rázně zasáhnout
Nezbylo mi nic jiného než jednat. Vzala jsem jí klíče od poštovní schránky, omezila přístup k internetovému bankovnictví, spojila se se sociální pracovnicí a podala k soudu návrh na omezení svéprávnosti s tím, že se chci stát její opatrovnicí. Myslela jsem si, že až odrostou děti, budu mít konečně chvíli pro sebe. Místo toho se teď na plný úvazek starám o vlastní matku.
