Petra se v pátek odpoledne těšila na víkend. Práce měla pro ten den dost a z okna si všimla, že se obloha zatahuje tmavými mraky. Doufala, že se dostane domů dřív, než se spustí liják. Netušila však, že ji cestou potká zážitek, který si bude pamatovat do konce života. Blesk, který udeřil jen kousek od ní.
„Tak hotovo, pro dnešek končím,“ ohlásila jsem s úsměvem kolegyním v kanceláři. Měla jsem v plánu vyrazit s mužem na chatu, kde jsme se dlouho neukázali a těšila jsem se na klid v přírodě.
Ještě jsem si odskočila, popadla notebook a kabelku a zamířila ke dveřím. U východu mě ale zastavila kolegyně. „Petro, prosím tě, poslala jsi ten report pro Nováka?“ Rychle jsem ji ujistila, že je vše odeslané. Právě tohle drobné zdržení mi, jak se později ukázalo, možná zachránilo život.
Blesk udeřil těsně vedle
Když jsem vyšla ven, praštilo mě do nosu těžké, dusné ticho. Na obloze ani ptáček, jen podivná, tíživá atmosféra. Najednou se ozvalo dunění hromu. Zrychlila jsem, abych byla co nejdříve u auta. A vtom to přišlo. Ohlušující rána, která otřásla celou ulicí. Automaticky jsem se skrčila k zemi a dlaněmi si přitiskla na uši.
Po chvíli ticha jsem opatrně zvedla hlavu. Všichni kolem buď leželi, nebo byli v podřepu jako já. Vyměňovali jsme si zmatené pohledy. Pár metrů ode mě stál strom, který úder blesku rozpůlil, ačkoli kmen zůstal stát. Najednou jsem ucítila ostrou bolest v noze. Podívala jsem se dolů a uviděla potrhané kalhoty. Došlo mi, že mě musela zasáhnout odletující tříska a možná i slabý výboj.
Oblečení bylo na několika místech roztrhané. Lidé se ke mně okamžitě seběhli, jelikož jsem byla nejblíže místu úderu. Někdo mi zavolal záchranku. Cítila jsem se relativně v pořádku, ale kontrola od lékaře mi přišla jako dobrý nápad. Zavolala jsem manželovi, aby se nebál, že dorazím o něco později.
Kontrola v nemocnici
V nemocnici mě lékaři důkladně prohlédli, provedli EKG a další testy. Kromě povrchových oděrek mi naštěstí nic nebylo. „Měla jste obrovské štěstí, paní. To je jako druhé narozeniny. Jste v pořádku a můžete jet domů,“ řekl mi s úsměvem lékař. Manžel, který pro mě přijel, si ještě chvíli povídal s doktorem a pak mě odvezl.
Mám milujícího manžela
Doma jsem mu všechno vylíčila. Bylo na něm vidět, jak se mu ulevilo. „Takže teď tě budu muset uzemnit, než na tebe sáhnu?“ zasmál se a políbil mě. „Moje malá blesková holka.“ Celý víkend pak pokračoval v podobném duchu a dobíral si mě, že jsem nabitá energií a srším jiskrami.
Související články
