Její touha po rodinné podpoře narazila na bolestné odmítnutí tchyně a švagrové, které nechápou odvahu a potřebu postarat se o všechny tři děti. Nevyrovnané vztahy a lhostejnost přinášejí do jejich domova smutek a hádky.
Se svou švagrovou Petrou jsem vždy vycházela dobře. Je to skvělá žena, ale v poslední době mi vadí její přístup k našim dětem. Dělá mezi nimi obrovské rozdíly a já nevím, jak jí to vysvětlit.
Tři děti
S manželem Martinem jsme vždycky snili o velké rodině. Máme osmiletou Aničku a pětiletá dvojčata Tomáše a Lukáše. Bohužel, na hlídání jsme prakticky sami. Moji rodiče bydlí daleko a Martinovi rodiče si na všechny tři najednou netroufnou. Vezmou si občas jednoho, což mi situaci moc neulehčí. Snažila jsem se je přesvědčit, že to není taková věda, ale marně. Mají strach, který nedokážu pochopit.
Švagrová a její výmluvy
Největší zklamání je pro mě ale švagrová Petra. Je jí dvaapadesát, je rozvedená a její syn už je dospělý a žije sám. Má tedy spoustu volného času. Myslela jsem, že bude nadšená, když bude moct trávit čas se synovci a neteří. Opak je pravdou. Na návštěvu přijede, na zahradě si s dětmi pohraje, ale že by je pohlídala přes noc nebo aspoň na odpoledne? Ani náhodou. „Jani, já vychovala jen jedno dítě, na tři si opravdu netroufám,“ říká pokaždé, když se jí zeptám. Přijde mi to jako laciná výmluva.
Poslední dobou navíc začala dělat něco, co mě naprosto vytáčí. Zavolá a zeptá se: „Jani, vzala bych Aničku v sobotu do zoo?“ Když navrhnu, aby vzala i kluky, okamžitě odmítne. Prý jsou na ni moc divocí a nezvládla by je. „Anička je už velká holka, je rozumná. Kluci jsou ještě malí ďáblíci, na to se necítím. Až trochu povyrostou, určitě to napravím,“ slyším pokaždé. Nechápe, že mi tím vůbec nepomůže.
Doma mi zůstanou dva kluci, kteří jsou smutní a závidí sestře, že s tetou může jet. Nevím, jak jim mám vysvětlit, že je teta nechce. Manžel se do toho plést odmítá, prý je to mezi námi ženami. Považuji to za vrchol sobectví.
Související články
