Kateřina věřila, že láska zvládne všechno, ale manželovy internetové flirty vztah zničily. Ukazuje, jak rychle může zmizet důvěra a spolu s ní i naděje na společnou budoucnost.
Moje manželství nepatřilo k těm nejšťastnějším. Téměř od samého začátku jsme se nemohli domluvit a manžel hledal únik na internetových seznamkách. Dokud to však byly jen nevinné flirty, přivírala jsem nad tím oko. Byla jsem si jistá, že z toho nic vážnějšího nebude a že Kryštof nakonec zůstane vcelku příkladným manželem. Mýlila jsem se. Jednoho dne si Kryštof na celý víkend vypnul telefon a já pochopila, že mé manželství skončilo.
Přesně si pamatuji den, kdy se Kryštof objevil v mém životě. Právě jsem se rozešla se snoubencem a v rámci útěchy jsem se rozhodla založit si účet na seznamce.
„To je jen pro zábavu,“ přesvědčovala jsem kamarádku, která mě varovala, abych to nebrala vážně. „Vždyť vím, že tam nenajdu kandidáta na manžela,“ zasmála jsem se. Už před několika lety jsem měla s podobnou stránkou zkušenost a moc dobře jsem věděla, o jaký typ místa se jedná.
Ale neškodilo si trochu zaflirtovat. Mým záměrem bylo potěšit se po nepříliš vydařeném vztahu a přesvědčit sama sebe, že ještě nejsem tak k zahození.
Všechno se ale seběhlo úplně jinak, než jsem původně předpokládala. Jednoho večera se mi ozval Kryštof, který byl naprosto odlišný od stereotypního uživatele seznamek. Prokecali jsme na chatu celou noc a já dospěla k závěru, že přesně někoho takového jsem hledala. Rychle jsme se domluvili na kávu, která byla začátkem něčeho většího.
„Čekal jsem na tebe celý život,“ slyšela jsem po několika měsících známosti.
Potom mi Kryštof dal zásnubní prstýnek. Ohledně naší svatby jsem měla spoustu pochybností. Nemohla jsem zapomenout, kde jsem svého budoucího manžela potkala. A nemohla jsem se zbavit myšlenky, že v tom bude pokračovat i po svatbě. Přesto jsem se pro tento vztah rozhodla. Později jsem toho hluboce litovala.
Po svatbě
První měsíce našeho manželství šlo všechno podle plánu. S Kryštofem jsme se oba moc snažili, aby způsob našeho seznámení neměl žádný vliv na náš vztah. Nikomu jsme také neříkali, jak jsme se seznámili.
„To je naše tajemství,“ opakoval Kryštof a mrkal na mě.
A mně to nevadilo. Věděla jsem, co si o internetových známostech myslí moji přátelé, a nechtěla jsem, aby nám za mými zády předpovídali brzký konec. Hodlala jsem udělat všechno pro to, aby se nám to povedlo. Nebylo to ale tak jednoduché. Už několik měsíců po složení manželského slibu se ukázalo, že nás opravdu hodně věcí rozděluje. Měli jsme jiné zájmy, jiné koníčky a jiný názor na mnoho různých témat. Navíc naše životní priority byly naprosto odlišné. Já chtěla klidný život a brzké rozšíření rodiny, zatímco Kryštof měl v hlavě jen večírky, cestování a setkání s přáteli.
„Mohl bys konečně dospět,“ řekla jsem mu jednou, když se jeho očekávání opět minula s mými. Ten večer chtěl jít Kryštof na párty, zatímco já jsem chtěla zůstat doma.
„A ty bys mohla přestat být taková nudná,“ uslyšela jsem v odpověď. Bylo mi to velmi líto. Protože copak se touha připravit romantickou večeři a strávit příjemný večer s manželem dá nazvat nudou?
„Tak když jsem taková nudná, tak si na tu párty jdi sám!“ vykřikla jsem. „A dobře se bav,“ dodala jsem. A pak jsem práskla dveřmi od koupelny a nevyšla z ní, dokud Kryštof neodešel z bytu.
Potom to nebylo o nic lepší. Každý den jsem zjišťovala, jak moc se s Kryštofem lišíme a že je pro nás stále těžší najít společnou řeč.
„Časem se srovnáte,“ ujišťovala mě kamarádka, které jsem se svěřila s manželskými problémy. „Na všechno je potřeba čas,“ dodala filozoficky.
Moc jsem jí chtěla věřit. Postupem času to pro mě ale bylo stále těžší.
Nic se nelepšilo
Několik dalších měsíců se nic nezměnilo. Téměř všechny dny jsme začínali a končili hádkou a vzájemných výčitek nebylo nikdy dost. Došlo to tak daleko, že jsme se nedokázali klidně bavit ani o nákupech, protože já chtěla koupit eidam a Kryštof zase tvaroh. Takhle se prostě nedalo žít.
Až se najednou všechno uklidnilo. Kryštofovi se výrazně zlepšila nálada a na jeho tváři se stále častěji objevoval úsměv.
„Jako by to byl jiný člověk,“ říkala jsem kamarádce, kterou jsem ještě před nějakou dobou přesvědčovala, že naše manželství nejspíš skončilo. „Až se bojím zeptat, co se stalo,“ povzdechla jsem si. V hloubi duše jsem ale doufala, že můj manžel konečně dospěl a pochopil, že o naše manželství stojí za to bojovat.
Bohužel, z mých předpovědí se nic nesplnilo. Jednoho večera jsem se vrátila dříve domů a zastihla Kryštofa u počítače. A asi by na tom nebylo nic divného, kdyby na obrazovce počítače nebylo logo seznamky. A navíc té, na které jsme se seznámili.
„Co to má znamenat?“ zeptala jsem se pobouřeně.
Před očima se mi okamžitě objevila vize, ve které mě můj manžel podvádí s nějakou slečinkou poznanou na síti. „Hledáš si milenku?!“ nedokázala jsem zachovat klid.
Můj manžel se na mě podíval, pak vstal ze židle a vydal se mým směrem.
„To není tak, jak si myslíš,“ řekl klidně. Pak se mi podíval přímo do očí a usmál se tím úsměvem, který mi hned na začátku ukradl srdce.
„A jak?“ zeptala jsem se. A i když jsem chtěla být silná, cítila jsem, jak mi po tváři stékají slané slzy.
Kryštof ke mně přistoupil a pevně mě objal. Dovolila jsem mu to.
„Jsou to jen rozhovory,“ řekl.
Potom začal vysvětlovat, proč hledá vzrušení na internetu.
„Odcizili jsme se. Už spolu nemluvíme tak často jako dřív. Netrávíme spolu tolik času, kolik bych chtěl,“ slyšela jsem.
„Ale je to snad důvod k flirtování s jinými ženami?“ – pomyslela jsem si. Přesto jsem Kryštofovi uvěřila. Ujišťoval mě, že žádný z těch rozhovorů nikdy nepřekročil nevinný flirt.
„Něco takového bych nemohl udělat,“ ujistil mě a slíbil, že jakmile řeknu jediné slovo, všechno to skončí. A já mu, hloupá, uvěřila.
Možná změna
Následující týdny jsem neměla důvod nevěřit ujištěním svého manžela. Trávili jsme spolu více času a Kryštof si konečně vzpomněl, že má ženu.
„Prožíváme druhé líbánky,“ chlubila jsem se kolegyním v práci, které si také všimly, že jsem úplně jiný člověk než ještě před několika měsíci. „Cítím, že teď už se všechno urovná,“ ujišťovala jsem je. Později jsem přemýšlela, jestli jsem v tu chvíli nechtěla spíše přesvědčit sama sebe.
Až přišel víkend, který změnil můj život o sto osmdesát stupňů. Moc dobře si pamatuji, že ten den sněžilo. „Ideální počasí na romantický večer,“ – pomyslela jsem si a vydala se do obchodu nakoupit potraviny potřebné k přípravě večeře. Jaké bylo mé překvapení, když jsem po návratu domů zjistila, že je prázdný.
„Kryštofe?“ zeptala jsem se, když jsem vešla do tmavé chodby. Samozřejmě mi neodpověděl. A když jsem se s ním snažila spojit telefonicky, ukázalo se, že má vypnutý telefon.
Vyděsila jsem se a v hlavě se mi začaly honit jen černé myšlenky. Už jsem viděla Kryštofa jako účastníka nehody a poté jako osobu bojující v nemocnici o život. A aby toho nebylo málo, dokonce jsem začala přemýšlet, jaké by to bylo být vdovou.
Zbytečně. Po probdělém a proplakaném víkendu a po obvolání všech okolních nemocnic a policejních stanic jsem se konečně dočkala manželova návratu domů. V neděli večer se objevil ve dveřích a jako by se nic nestalo, šel do kuchyně.
„Kde jsi byl?“ vypravila jsem ze sebe a nemohla popadnout dech. Na jednu stranu jsem nemohla uvěřit, že se můj manžel neozval celý víkend, ale na druhou stranu jsem byla přešťastná, že se mu nic nestalo.
Kryštof několik vteřin mlčel a pak se mi podíval přímo do očí.
„Musíme si promluvit,“ řekl. A já věděla, že se něco chystá.
Pak mi připravil překvapení. Bohužel to nebylo milé překvapení.
„Odcházím,“ řekl. „Někoho jsem potkal,“ dodal.
Ukázalo se, že výsledkem manželových flirtů na síti byla známost, která se rychle přenesla do reálného světa. A mně se připomněly mé obavy, že Kryštof nikdy s internetovými flirty nepřestane. Ještě ten večer se můj manžel odstěhoval. A o několik týdnů později podal žádost o rozvod.
„Už se s tím nedá nic dělat?“ zeptala se máma, která nemohla uvěřit, že mé manželství právě skončilo.
„Bohužel ne,“ odpověděla jsem.
A i když jsem cítila hořkost a lítost, v hloubi duše jsem věděla, že to tak bude lepší. K čemu je mi chlap, který je závislý na seznamkách a ani manželský slib to nedokáže změnit.
Kateřina, 34 let
Související články
