
Kláru naprosto zaskočil dar, který na oslavu padesátin jejího manžela přinesla její sestra. Snažila se zachovat klid a ignorovat pohledy ostatních, ale o pár dní později se za sestrou vydala, aby si celou věc vyříkaly.
S Martinou jsme si byly odjakživa velmi blízké, skoro jako dvojčata. Věděla o mně vše a já zase o ní. I můj manžel David si s ní skvěle sedl. Dokázali se hodiny bavit o sportu nebo se popichovat u nedělního oběda. Vždycky mě těšilo, jak dobrý vztah s mými blízkými má, věřila jsem, že to posiluje i náš vztah.
Oslava narozenin
Chtěla jsem, aby oslava Davidových padesátin byla nezapomenutelná. Zorganizovala jsem setkání pro rodinu a nejbližší přátele a menu jsem měla naplánované do posledního detailu. Oslava začala krátce po páté hodině. Obývacím pokojem se linula vůně pečeného masa, stůl se prohýbal pod mísami salátů, jednohubkami a velkým čokoládovým dortem. Hosté se skvěle bavili, smáli se a Davidovi neustále někdo chodil gratulovat. Připíjeli jsme si a já byla pyšná, jak se mi podařilo vytvořit příjemnou a uvolněnou atmosféru.
Pak dorazila Martina s luxusní dárkovou taškou. David do ní zvědavě nahlédl a po chvíli vytáhl tmavě modrý hedvábný župan. „Páni, někdo tady bude po večerech za elegána,“ prohodil pobaveně jeden z přátel a ostatní se zasmáli.
David jen pozvedl obočí a s lehkým úsměvem Martině poděkoval. Odpověděla, že chtěla, aby se i doma cítil trochu výjimečně. V tu chvíli jsem ztuhla. Dělala jsem, že je vše v naprostém pořádku, ale neuniklo mi, že několik lidí u stolu po mně hodilo pohledem, jako by čekali na moji reakci. Snažila jsem se dál věnovat hostům, ale v hlavě mi stále zněla sestřina slova.
Začal rozhovor s manželem
Když odešel poslední host, v domě se rozhostilo ticho, které narušovalo jen cinkání nádobí, které jsem sklízela ze stolu. David si sundal sako a přidal se ke mně. Nejdřív jsme probírali, jak se oslava vydařila a kolik jídla zbylo. Pak jsem to nevydržela: „Pěkný dárek od Martiny, viď?“
„No... rozhodně originální,“ odpověděl vyhýbavě.
„Nevím, přijde mi to trochu zvláštní. Není to až moc… osobní?“ řekla jsem a můj hlas zněl vážněji, než jsem zamýšlela.
David si odkašlal a okamžitě změnil téma. Zeptal se, jestli si nepustíme nějaký film. Nebyla jsem unavená, ale ani klidná. Vzpomněla jsem si, že po předání dárku se Martina vyhýbala mému pohledu a pak si sedla na druhý konec stolu. Proč to udělala?
Musela jsem s ní také mluvit
O pár dní později jsem se za ní stavila. Mluvily jsme o běžných věcech, ale jakmile přišla řeč na Davidovy narozeniny, jen prohodila, že to bylo fajn, a rychle odvedla řeč jinam. Vzduch mezi námi byl hustý, jako bychom obě věděly, že je tu problém, ale žádná ho nechtěla pojmenovat. Už jsem to nedokázala snést. „Martino, řekni mi narovinu – proč ses na té oslavě chovala, jako bych tam nebyla?“
„Byla to jen obyčejná oslava a ty v tom zase hledáš nějaké drama,“ odsekla.
„Obyčejná oslava?!“ vydechla jsem. „Všichni se dívali, jak Davidovi předáváš ten župan, jako bys byla jeho žena, a ne moje sestra.“
„To neuvěřitelně přeháníš!“ vyjela na mě. „Vždycky jsme spolu vycházeli a teď ti to najednou vadí?“
Následovala krátká, ale ostrá hádka. Obě nás to zaskočilo. Vždycky jsme si rozuměly a téměř nikdy se nehádaly.
„Možná jsem se měla chovat jinak, ale neudělala jsem to schválně,“ řekla po chvíli ticha smířlivěji.
„Víš dobře, že to není jen o tom dárku,“ namítla jsem. „Byla jsi ke mně chladná, jako bychom byly cizí…“
Povzdechla si. „Měla jsem špatný den a do toho ty poznámky u stolu… Najednou jsem se cítila trapně, jako bych provedla něco špatného…“
Chtěla jsem jí věřit, ale stále jsem cítila, že mi něco tají. Přesto jsem přikývla. „Přála bych si, abychom si dokázaly říct, co nás trápí,“ řekla jsem potichu. „Nechci přijít o to, co mezi námi bylo.“
„Já taky ne,“ odpověděla a v jejím hlase na okamžik zazněla upřímnost.
Něco skrývají
Večer jsem zůstala v obývacím pokoji sama. Přes opěradlo křesla byl přehozený onen tmavě modrý župan. Dívala jsem se na něj a cítila jsem směs vzteku, smutku a nejistoty. Náš vztah s Martinou se sice zdánlivě uklidnil, ale něco podstatného se změnilo – mezi námi vyrostla neviditelná stěna.