Vůbec by mě nenapadlo, že zrovna můj otec vnese do naší rodiny takový neklid. S mým mužem Petrem jsme spolu už přes deset let. Náš vztah není vždy procházka růžovým sadem, ale našli jsme si svůj způsob, jak spolu vycházet. Nemusíme na sebe křičet ani si dokazovat, kdo má pravdu. Snažíme se vzájemně respektovat, hledat kompromisy a na všem podstatném se shodneme téměř okamžitě.
Můj otec nám mluví do partnerství
Pro mého otce je to ale známka toho, že si Petra vodím na provázku. Zprvu to byly jen nevinné poznámky o tom, že je můj muž příliš submisivní a že mu chybí autorita. Zkoušela jsem to přecházet s úsměvem a přisuzovala to jeho zastaralému pohledu na svět. Napětí mezi nimi ale postupně rostlo, až vše vyvrcholilo ostrou výměnou názorů.
Sešlo se to během společného nedělního oběda u rodičů. Otec se do Petra pustil, že mě poslouchá na slovo a nechá se mnou manipulovat. „Muž má být v domě pánem. Když pořád ustupuješ, nikdo tě nebude respektovat. A já už vůbec ne,“ hřímal. Petr se mu trpělivě snažil vysvětlit, že to vnímá jinak, že náš vztah je o partnerství a společném rozhodování. Otec to ale považoval za projev slabosti a útok na jeho model fungující rodiny.
Seděla jsem u stolu a cítila, jak se mi hroutí idealizovaná představa o mém tátovi. Místo aby nás podpořil, slyšela jsem jen kritiku a pohrdání.
Čekala bych, že bude mít radost, když vidí, že jsme s Petrem spokojení. Místo toho trvá na tom, že náš vztah není v pořádku a že bych se měla podřídit, tak jako se celý život podřizovala moje matka. Od té nepříjemné hádky jsou naše vztahy na bodu mrazu. Otec mi neustále předhazuje, že mě Petr poslouchá až moc, a čím víc se mu snažím vysvětlit, že náš vztah je partnerský, tím víc je přesvědčený o opaku.
Otcova zrada mě bolí každý den: Pro mě neměl ani korunu, sestru zasypal penězi
Mrzelo mě to
Je mi z toho smutno. Miluji svého muže i otce a bolí mě, že spolu nedokážou najít společnou řeč. Přála bych si, aby otec konečně uznal, že náš způsob života není horší, jen jiný. Ať si žije podle svých pravidel, nikdy jsem mu do toho nemluvila, i když jsem s jeho názory často nesouhlasila. Kdyby jen dokázal pochopit, že jsem šťastná, a radoval se se mnou.
