Jiří III. by nejraději navlékl lacláče a šel okopávat brambory.

Jiří III. by nejraději navlékl lacláče a šel okopávat brambory. | zdroj: wikipedia commons


Zvláštní a nečekané koníčky slavných panovníků

TÉMATA: koníčky | panovníci | monarchie

user-avatar

Marta Šindlauerová

24. 02. 2020 | 12:00

Každý máme nějakou tu svou oblíbenou činnost, a protože i monarchové a králové jsou jen lidé, museli si také najít něco, co je odtrhne od všedních problémů s vladařením. Nicméně ne všechny koníčky byly schváleny národem, jemuž panovník vládl, jak se brzy dozvíme.

Jindřich VII.

Jindřich VII. Tudor byl králem Anglie a pánem Irska od 28. srpna 1485, kdy se zmocnil anglického trůnu, až do své smrti 21. dubna 1509, jako první panovník rodu Tudorovců.  Zdroj: wikipedia

O Jindřichu VII. se vědělo, že nemá ani za mák smyslu pro humor a na jeho tváří hrál zřídkakdy úsměv. Spíše byl pořád zamračený, mlčenlivý a v obličeji měl permanentně nepřátelský výraz. Politikem byl ovšem výjimečným. Vyznačoval se pronikavým a předvídavým myšlením. Velmi dobře rozuměl obchodu a financím, za jeho vlády mělo britské království kasu nabitou až k prasknutí. Většinu volného času trávil vzděláváním, studováním knih a listin, učil se několika cizím jazykům najednou a ve svých soukromých komnatách rád cvičil své rétorické dovednosti, aby je pak uplatnil při svých erudovaných proslovech.

Nejspíše byste to do něj neřekli, ale velkou vášní Jindřicha byl tenis. Během své vlády postavil šest tenisových kurtů, jeden z nich ve westminsterském opatství. Protože král tenis miloval, miloval ho i celý jeho dvůr, a pro většinu jeho nástupců se bílý sport stal rovněž jedním z hlavních koníčků. Když už pak Jindřich nemohl sám aktivně hrát, alespoň se věnoval lehkému hazardu a na zápasy sázel. Mimochodem se mu příliš nedařilo, na sázkách ztratil na tu dobu dost velký obnos peněz.

Jiří III.

Jiří III. byl panovník Království Velké Británie a Irska od 25. října 1760 do spojení obou zemí 1. ledna 1801, kdy se stal králem Spojeného království Velké Británie a Irska. Zdroj: wikipedia

Tento král získal přízvisko "Bláznivý král Jiří". Nebylo to kvůli tomu, že za jeho panování ztratilo britské impérium své americké kolonie, ale kvůli tomu, že během posledních let svého života trápily panovníka vážné psychické problémy. Mimo vladaření se věnoval sbírce vědeckých předmětů, z nichž mnohé jsou dodnes vystavovány v muzeích. Vášnivě miloval astronomii a byl hlavním sponzorem konstrukce v té době největšího teleskopu. Jedním z jeho dalších přízvisek bylo "Farmář Jiří", protože se živě zajímal o zemědělství a hospodářskou produkci. Dopisoval si s farmáři z celé země, psal naučné články na téma zemědělství a recenzoval knihy o setbě, pěstování, sklizni a chovu hospodářských zvířat. Díky němu se Velká Británie vyhoupla za krátkou dobu do jedné ze světových velmocí v zemědělské produkci.

Jiří V.

Jiří V. byl král Spojeného království a britských dominií a indický císař od roku 1910 až do své smrti. Byl prvním britským panovníkem z windsorské dynastie, kterou vytvořil z britské větve dynastie Sachsen-Coburg und Gotha. Zdroj: npg.org.uk

Dnes jsou koníčky britské královské rodiny těžce normální. Princ William rád hraje bingo, Alžbětu II. najdete často ponořenou do detektivek nebo v blízkosti jejich psů a koňů. Alžbětin dědeček Jiří V. byl vášnivým celoživotním filatelistou. Jeho kolekce zahrnovala 328 alb se známkami a v každém bylo 60 stran – což dohromady dělá skoro 20 000 stran známek. Ve výsledku se mu dostalo přezdívky "Král filatelie" a v roce 1893 byl zvolen viceprezidentem Londýnského královského filatelistického sdružení. Roku 1905 zaplatil za jednu vzácnou známku 1450 liber (dnes by to bylo pět milionů korun), a tím překonal tehdejší rekord na trhu známek. Jeden z královských sluhů se pak svého pána zeptal, zda už slyšel o tom hlupákovi, který utratil za jednu známku celé jmění. Jiří tehdy úplně s klidem odpověděl, že tím hlupákem je on sám.

Farúk I.

Farúk I. byl předposledním egyptským a súdánským králem v letech 1936–1952. Byl považován za prvního původem egyptského panovníka po tisíciletí přes jeho smíšené kořeny. Zdroj: wikipedia

Předposlední egyptský a súdánský král Farúk I. byl egoista první kategorie. Nejenže pořádal přímo gigantické hostiny a holdoval hazardu, ale ještě to byl silniční pirát, se kterým policie nemohla kvůli jeho imunitě vůbec nic dělat. Zatímco se jeho země utápěla v chudobě a hladu, on zcela okatě nikdy nešetřil ani penězmi, ani energiemi (v jeho domě se za každých okolností topilo i svítilo). Také se jeho vláda vyznačovala extrémní korupcí. Roku 1952 se do situace musela zapojit egyptská armáda, která Farúka z královského paláce vyhnala a sesadila z trůnu. Bylo to jediné řešení, jak Egypt zachránit.

Při průzkumu paláce vyšlo najevo, jak bohatý král byl. V útrobách sídla se našly desítky zlatých prutů, několik luxusních cadillaců, stovky metrů nejdražších látek, francouzský nábytek ve stylu baroka, tisíce zlatých mincí a mnoho dalších předmětů nevyčíslitelné hodnoty. Největší poprask ovšem vyvolala jeho bohatá sbírka obrázků pro dospělé, patrně jedna z největších na světě.

Mimo jiné se o Farúkovi tradovalo, že trpěl kleptomanií. Utrpěly tím například hodinky Winstona Churchilla; Farúk prý dokonce okradl o medaile mrtvolu íránského šáha.

 

 

 

 

user-avatar

Marta Šindlauerová

24. 02. 2020 | 12:00

Zavří­t reklamu