Dvě miliardy let starý šungit nese důkazy o příznivějších podmínkách na počátku Země. Foto: K. Paiste

Dvě miliardy let starý šungit nese důkazy o příznivějších podmínkách na počátku Země. Foto: K. Paiste | zdroj: sciencealert.com


Ztratila Země kyslík před dvěma miliardami let? Nový objev nutí vědce přehodnotit hypotézu

TÉMATA: země | kyslík | geologie | šungit

user-avatar

Yvonne Pokorná

23. 06. 2020 | 11:30

Podle nedávného výzkumu vědců z albertské a tartuské univerzity mohla být Země na počátku své historie mnohem bohatší na kyslík, než se původně myslelo. Studie poskytuje důkazy o zvýšených hladinách kyslíku před 2 miliardami let a rozporuje tak dosavadní teorie.

Klíčem k odhalení množství kyslíku na Zemi v té se ukázal být šungit – unikátní uhlíková hornina z Ruska, která vznikla před 2 miliardami let z mořských usazenin. Vědci zkoumali jeho vrtné jádro a objevili v něm nápadně vysoké koncentrace molybdenu, uranu a rhenia, jakož i zvýšené poměry izotopů uranu

"Tyto stopové kovy jsou považovány za běžné v zemských oceánech a sedimentech, když je kolem nadbytek kyslíku,” vysvětluje hlavní autor studie Kaarel Mänd z Albertské univerzity. "Tyto koncentrace stopových kovů jsou v rané historii Země bezkonkurenční, což naznačuje zvýšenou hladinu kyslíku v době, kdy vznikal šungit.”

To ovšem pro vědce nyní představuje záhadu, neboť mnoho široce uznávaných modelů uhlíkových a kyslíkových cyklů Země předpokládá, že se šungit ukládal v době rychlého poklesu hladin kyslíku.

Mezi vědci dnes panuje shoda, že úroveň atmosférického kyslíku se před asi 2,4 miliardami let  výrazně zvýšila a před 2,1 miliardami let dosáhla asi poloviny dnešních hladin. Bezprostředně po tomto období vysokých koncentrací se ale hladina kyslíku opět snížila a zůstala nízká téměř miliardu let během takzvaného „středního věku“ Země.

“To, co jsme zjistili, je v rozporu s převládajícím názorem – v zásadě máme jasný důkaz, že hladiny kyslíku v atmosféře vzrostly ještě více poté, co anomálie uhlíkových izotopů skončila, “ říká Mänd.

Tato nová zjištění jsou také zásadní pro pochopení vývoje složitého života na Zemi. Právě během takzvaného zemského “středního věku” se na planetě objevily eukaryota, předchůdci veškerého složitého života, včetně zvířat a lidí, a ty obvykle vyžadují prostředí bohaté na kyslík. Nová studie tak posiluje názor, že vhodné podmínky pro vývoj komplexního života na rané Zemi existovaly mnohem déle, než se dříve myslelo.

 

user-avatar

Yvonne Pokorná

23. 06. 2020 | 11:30

Zavří­t reklamu