Van Eyckův obraz s beránkem uprostřed prošel renovací, beránek teď vypadá jinak.

Van Eyckův obraz s beránkem uprostřed prošel renovací, beránek teď vypadá jinak. | zdroj: iflscience.com


Zrestaurovaná podoba van Eyckova obrazu vyvolala zděšení

TÉMATA: obrazy | umění | belgie

user-avatar

Tomáš Chalupa

18. 02. 2020 | 18:00

Jeden z nejslavnějších obrazů umělce Huberta van Eycka Klanění beránku božímu, který je součástí Gentského oltáře, prošel nákladnou restaurací. Výsledkem bylo mimo jiné odhalení původní podoby beránka. Ta ovšem na sociálních sítích vyvolala zděšení.

Umělecké dílo namalovali společně bratři Hubert a Jan van Eyckovi. Kdo namaloval kterou část obrazu, se dodnes přesně neví. Ovšem co se vědělo s jistotou, byl fakt, že v polovině 16. století obraz částečně přemaloval jiný umělec.

Ten změnil podobu ovce stojící na oltáři, což mělo za následek, že ovce měla čtyři uši. Malíř totiž provedl přemalbu neodborně a obě původní uši byly stále vidět. Restaurace obrazu proto měla přinést pohled na původní podobu beránka tak, jak ji vytvořil van Eyck.

Osloveni byli experti z Belgického královského institutu pro kulturní dědictví, kteří použili k odstranění nánosů původní barvy dokonce i chirurgické skalpely. Byla to mimořádně náročná a zdlouhavá mravenčí práce, která trvala bezmála tři roky. Ovšem výsledek je pro mnohé šokující. Van Eyckův beránek má lidské, podle některých znepokojivé, až děsivé oči, a vypadá celkově úplně jinak.

Na sociálních sítích se to jen hemží názory, že původní beránek byl fajn a roztomilý, zatímco ten nový má zlé oči a divně se dívá. Dokonce existuje petice, aby se obraz vrátil do původního „nepůvodního“ stavu. Odborníci jsou naopak nadšeni. Institut v tiskové zprávě uvedl doslova, že: „Neexistují slova, která by vyjádřila výsledek. Odstranění nánosů barev nám umožnilo odhalit vznešenou virtuozitu bratrů van Eyckových. Můžeme obdivovat nádherné mistrovství díla v celém jeho bohatství.“ 

Není bez zajímavosti, že celý Gentský oltář, jehož je obraz součástí, byl mnohokrát zcizen. Poprvé jej ukradl vikář v chrámu Svatého Bavona v Gentu. Později se jej snažili spálit kalvinisté při svých divokých protestech, chtěl jej také Napoleon, za první světové války jej odvezli Němci a jeho navrácení bylo podmínkou Versailleské mírové smlouvy. V roce 1934 byla jeho část znovu uloupena a zloději požadovali výkupné. To nikdy nedostali a tato část oltáře se nikdy nenašla. Nacisté se také zmocnili tohoto uměleckého díla a Hitler jej nechal umístit ve své gigantické sbírce kradeného umění v Altausee. Gentský oltář je tak pokládán za jedno z nejčastěji kradených uměleckých děl v historii. Díky restauraci je o božího beránka velký zájem i nyní.

user-avatar

Tomáš Chalupa

18. 02. 2020 | 18:00

Zavří­t reklamu