Anna Bågenholm drží extrémní rekord, po kterém nikdy netoužila.

Anna Bågenholm drží extrémní rekord, po kterém nikdy netoužila. | zdroj: theguardian.com


Žena uvízla pod ledem. Přežila nejmenší tělesnou teplotu, jaká kdy byla u živého člověka naměřena

TÉMATA: nehoda | podchlazení | lidské tělo

user-avatar

Simona Knotková

10. 07. 2020 | 09:13

Anna Bågenholm se stala obětí děsivé nehody, během které uvízla pod ledem. Jako zázrakem přežila a její případ navíc obohatil medicínu o nové poznatky.

Švédská radioložka Anna Bågenholm (* 1970) byla v roce 1999 lyžovat nedaleko norského města Narvik. Během jízdy utrpěla nehodu a zůstala uvíznutá pod vrstvou ledu. Ve vodě se jí sice podařilo najít vzduchovou kapsli, ale krátce po propadu se u ní začalo rozvíjet extrémní podchlazení. Po 40 minutách v ledové vodě se jí zastavil krevní oběh. Pomoc přišla teprve po dalších 40 minutách, kdy teplota jejího těla klesla na 13,7 °C. Není známo, že by se někomu podařilo přežít nižší teplotu. Sama Bågenholm měla ostatně namále.

Vrtulníkem byla přepravena do Fakultní nemocnice Tromsø, kde o její život bojovala několik dlouhých hodin více než stovka zdravotnických pracovníků. Když se žena po deseti dnech probrala, byla od krku dolů ochrnutá. I po úplné rekonvalescenci stále trpěla lehkými symptomy na končetinách od poškozených nervových spojení.

Její raritní případ je dodnes předmětem studií. Ředitel urgentní kliniky Mads Gilbert je kupříkladu názoru, že to mohlo být právě extrémní ochlazení, které ženu nakonec udrželo při životě. Snížená teplota těla totiž redukuje také spotřebu kyslíku, čímž dává organismu v boji o přežití čas navíc.

"Za posledních 28 let jsme měli 34 podchlazených jedinců, kteří utrpěli zástavu srdce. 30 % z nich přežilo. Klíčová otázka zní: Sníží se teplota vašeho těla před zástavou srdce, nebo se vám první zastaví srdce a teprve poté klesne teplota vašeho těla? Podchlazení je fascinující, protože je to dvousečná zbraň. Na jedné straně vás může ochránit, ale na druhé straně vás může zabít. Záleží, jak je toto ochlazení řízeno. Teplota Annina těla se pravděpodobně snižovala pomalu, ale účinně, takže když se její srdce zastavilo, mozek byl už tak studený, že spotřeba kyslíku v mozkových buňkách byla nulová," říká Gilbert.

Toto poznání vedlo k rozvoji terapeutických metod, při kterých je pacient úmyslně vystaven podchlazení (například u mozkové mrtvice nebo epileptického záchvatu). Stále se ovšem jedná o oblast medicíny, která není dostatečně probádaná a vzbuzuje kontroverzi.

user-avatar

Simona Knotková

10. 07. 2020 | 09:13

Zavří­t reklamu