válkaČeskoslovenskoobjevy

Záhadná úmrtí doprovázejí vykopávky na okraji Arktidy. Mědí pokryté mumie se vzpírají i DNA testům!

+ 3 fotky+ 4 fotky

Několik venkovanů z Jamalo-něneckého autonomního okruhu v Rusku zemřelo záhadně poté, co vědci opět obnovili vykopávky na archeologickém nalezišti Zelenyj Jar na severu západní Sibiře. Místní se obávají, že se probudily duše zemřelých a mstí se za to, že živí ruší jejich klid. Atmosféra strachu a tajemství obklopuje záhadnou civilizaci, která před tisíciletím obývala oblast ruské Arktidy.

Irena Gruberová 13. listopadu 2015

Téměř dvě desítky let si vědci marně lámou hlavu nad mumiemi ze středověkého pohřebiště Zelenyj Jar, nalezenými v odlehlém koutě u Severního polárního kruhu, který domorodí Něnci nazývají koncem světa. Archeologové zde dosud odkryli 34 mělkých hrobů a tucet mumifikovaných těl s roztříštěnými kostmi a rozházenými lebkami, datovaných do doby mezi 6. až 13. stoletím. Některá patřila mužům, jiné dětem, nikde se však nenašlo tělo dospělé ženy. První mumie byla vykopána v roce 1997, ta poslední letos v létě. Pět z nich bylo pokryto mědí a rovněž důmyslně zabaleno do srsti a kožešin z medvěda, soba, bobra či rosomáka sibiřského. Jeden z mužů byl rusovlasý a jeho tělo od hrudi až po chodidla chránily kovové pláty z mědi.

Všechny mumie se nacházely v zachovalém stavu, jenž ovšem nebyl výsledkem záměrné mumifikace, ale kombinací několika vlivů – mědi, která ostatky chránila před oxidací, a poklesem teplot, k němuž došlo až po jejich pohřbení.

Mumie rusovlasého muže

Mumie rusovlasého muže

„Nikde na světě se nenašlo tolik mumifikovaných ostatků mimo permafrost a močály,“ uvedla ruská archeoložka Natalia Fjodorovová pro The Siberian Times. Vědkyně je přesvědčena, že způsob, jakým byli tito neznámí lidé pohřbeni, souvisí s určitým typem náboženského rituálu. Podle ní mohly být lebky i kosti mrtvých roztříštěny až po jejich smrti, aby nemohly vysílat tajemné čáry a kouzla. Nicméně takovéto pohřební rituály nejsou odborníkům známy a nejsou ani typické pro tento kraj, což naznačuje, že zřejmě patřily cizímu etniku. Ve prospěch této teorie mluví i některé nalezené artefakty, včetně bronzových nádob z 10. až 11. století, které pocházejí z někdejší Persie, vzdálené až šest tisíc kilometrů na jihozápad odsud. Od loňského roku se genetici snažili zjistit etnický původ mumií, leč bezúspěšně, a to navzdory velmi zachovalým tkáním, které se zdály být ideálním materiálem k DNA testům.

Vědci odstraňují z mumie měkký obal z kožešiny.

Vědci odstraňují z mumie měkký obal z kožešiny.

Vědci zatím nechápou, proč z odebraných vzorků nebyli s to extrahovat genetickou informaci, pouze předpokládají, že se tak stalo kvůli působení kovů obsažených v půdě. Místní domorodci si však myslí něco jiného. Věří, že vykopávky a výzkumy se duším zesnulých nelíbí, protože ruší jejich věčný spánek. Volají proto důrazně po ukončení dalších vykopávek, vědci však na jejich argumenty pochopitelně neslyší a dál kopou v zemi.

Další články

Zavří­t reklamu