válkaČeskoslovenskoobjevy

Záhada masového hrobu s vikingskými válečníky rozluštěna

Záhada masového hrobu s vikingskými válečníky rozluštěna
Zdroj: cnn
+ 6 fotek+ 7 fotek

Velkou senzaci vyvolalo v 80. letech odkrytí masového hrobu v anglickém Reptonu. Archeologové jásali, že objevili ostatky téměř 300 vikinských válečníků z takzvané Velké pohanské armády, která v 9. století dobývala Anglii. Následná radiokarbonová analýza však ukázala, že kosti pocházejí z jiné doby – o stovky let před před vikinskou invazí. To vědce poněkud zmátlo, neboť hrob obsahoval skandinávské artefakty. Nyní však přišli celé záhadě na kloub. Kostry skutečně patří Vikingům a tím, kdo archeology zavedl na špatnou stopu, byly ryby.

Yvonne Pokorná 24. března 2018

Ryby, hlavní položka vikinského jídelníčku, zavinily, že se vědci ve svých výpočtech spletli. Konzumace ryb a mořských živočichů totiž způsobuje, že se v kostech ukládá starší uhlík, než ten, který získáváme z potravin na souši. Vědci to nazývají “efektem mořského rezervoáru”.

Novou kalibrací byly všechny kosti datovány do 9. století, což koresponduje s historickými záznamy. Podle nich Velká vikinská armáda strávila zimu na přelomu let 873 a 874 právě v Reptonu, v jednom z mála míst v Anglii, kde se nacházel vikinský zimní tábor.

Letecký pohled na archeologické naleziště

Letecký pohled na archeologické naleziště

Vikingové tehdy vpadli do anglosaského království Mercie a vypudili odtud krále Burgreda.

“Zdá se, že Velká armáda obsadila anglo-saský klášter a využila jej jako zimní tábor,” uvedl archeolog Cat Jarman, který se na výzkumu podílel. “Šlo o bohatý klášter s vazbami na královský rod, bylo tudíž pragmatickým rozhodnutím zde přezimovat. Byly tu k dispozici značné zásoby jídla, potřebné k nasycení hladové armády,” dodal.

Podle něj mělo ale obsazení kláštera i jiné než praktické důvody. V Reptonu bylo pohřbeno několik králů Mercie, takže Vikingové vyslali jasný politický signál. Než armáda tábor opustila, znesvětila anglosaské mauzoleum a postavila zde vlastní mohylu s masovým hrobem, do kterého bylo uloženo téměř 300 zesnulých Vikingů. V místě, kde předtím odpočívala těla anglo-saských králů, uložili ostatky dvou mužů. Leželi vedle sebe a podle všeho šlo o vůdce Velké armády. Hrob byl obložen kamennými fragmenty rozbitého anglosaského kříže.

 Jedna z koster vikinského válečníka

Jedna z koster vikinského válečníka

Starší ze dvou mužů měl u sebe náhrdelník s přívěskem ve tvaru Thorova kladiva a vikinský meč. Jeho kosti nesly známky smrtelných zranění, včetně velké sečné rány do levé stehenní kosti. Je možné, že přišel také o penis nebo varlata. Mezi nohami měl totiž kančí kel, jenž podle vědců měl nahradit to, oč zesnulý přišel v bitvě. To jej lépe připravilo na posmrtný život.

Kromě dvojitého hrobu archeologové objevili ještě hrob se čtyřmi nezletilými ve věku od 8 do 18 let. Ovčí čelist u jejich nohou a stopy po traumatizujících zraněních svědčí o rituální vraždě dětí, které měly zemřelé Vikingy doprovázet i po smrti.

 Takhle mohl vypadat vikinský zimní tábor v Reptonu.

Takhle mohl vypadat vikinský zimní tábor v Reptonu.

Zajímavým zjištěním je to, že z celkového počtu pohřbených bylo dvacet procent ženského pohlaví. “To je v rozporu s předchozími domněnkami, že vikinští nájezdníci byli pouze muži. Samozřejmě nevíme, zda tyto ženy byly válečnice, ale v každém případě to ukazuje, že armádu tvořila obě pohlaví,” poukazuje Jarman. Osmdesát procent ostatků patřilo mužům ve věku od 18 do 45 let. Mnozí z nich byli násilně zraněni.

Archeologové budou ostatky dál zkoumat, aby upřesnili jejich geografický původ.

Velká pohanská armáda

Velká pohanská armáda

Velká pohanská armáda
V roce 865 našeho letopočtu se spojené síly asi tří tisíc Vikingů, většinou Dánů, vylodily na anglické půdě. Jejich cílem nebyl obchod, ani další útok. Šlo jim o dobytí celé Anglie. V době, kdy skupinu o pouhých třiceti mužích obvykle nazývali armádou, to byla síla, které se hned tak někdo nevyrovnal. Anglosasové jim říkali „Velká pohanská armáda“.

Související články

Další články

Zavří­t reklamu