válkaČeskoslovenskoobjevy

Záhada „Ďáblových vývrtek“ v Nebrasce překvapivě rozluštěna

Záhada „Ďáblových vývrtek“ v Nebrasce překvapivě rozluštěna
Zdroj: flickr.com
+ 6 fotek+ 7 fotek

Ďáblovy vývrtky ze Siouxu v Nebrasce byly po dlouhou dobu považovány za vědecké puzzle, které se vědcům nedařilo zdárně vyřešit. Léta si usilovně lámali hlavu nad tím, kdo dokázal tyto pozoruhodné kamenné spirály vyřezat do skály s takovou přesností, kterou by bylo možné vyjádřit i matematickým vzorcem.

Lenka Vovsová 8. června 2020

Některé ze spirál jsou více než čtyři metry dlouhé a jejich stáří se odhaduje na 15 až 30 milionů let.

Typická ďábelská vývrtka se skládá ze dvou částí – z vrutu a masivního kořene, který odbočuje ze spodního konce spirály. V Nebrasce jsou na ploše asi 500 mil čtverečních doslova miliony takových spirál. K jejich odhalení dochází vlivem zvětrávání pískovcových skal, přičemž samotné spirály jsou tvořeny z křemene.

První z těchto spirál byly objeveny v roce 1894 v rámci vědecké expedice, která se vydala hledat fosilie v pohoří Badlands Wyoming Nebraska Rocky Mountains. Její členové hned první den objevili první velké spirály, místními v té době nazývané Ďáblovy vývrtky. Jeden ze členů expedice, akademický paleontolog profesor Barbour, je posléze pojmenoval latinským názvem „Daemonelix“.

Jelikož v minulosti si lidé nedokázali jejich původ uspokojivě vysvětlit, začali spirály označovat jako „dílo ďábla“. Ani vědci nedokázali dlouhou dobu objasnit, co nebo kdo za vznikem spirál stojí. Objevily se sice vědecké spekulace o tom, že se jedná o zkamenělou vinnou révu, jenže ty byly vzápětí zpochybněny tím, jak by se mohla vinout s takovou pravidelností a přesností. Další teorie pojednávala o hypotéze, že se jedná o fosilie obrovských pravěkých červů, neboť o oblasti je známo, že ji v minulosti obývalo mnoho gigantických plazů, v některých případech i více jak 27 metrů dlouhých, o čemž svědčí jejich pozůstatky nalezené ve skalách v Badlands.

Pozdější vyšetřování však odhalilo něco zcela nečekaného a přesto velmi logického. Výsledky ukázaly, že oním doposud neznámým tvůrcem Ďáblových vývrtek byl prehistorický bobr Palaeocastor, který žil v severoamerických Badlands v období pozdního oligocénu. Byl to právě on, kdo si dělal nory a tunely ve tvaru vývrtky. Prokusoval se tak zemí namísto dřevem, jak je u bobrů zvykem dnes. Zvířata si vyráběla nory ve tvaru vertikálních vývrtek s četnými bočními komorami, ve kterých hnízdila, a také s dalšími otvory, které sloužily jako latríny nebo kterými z nor odtékala voda. Po opuštění doupat do takto spirálovitě vytvořených nor nakonec vrostly kořeny stromů, které později zkameněly. Tím byla záhada nakonec úspěšně objasněna.

Pro případné zájemce jsou spirálovité fosilie k vidění přímo v Agate Fossil Beds National Monument v oblasti Niobrara River v severozápadní Nebrasce.

Další články

Zavří­t reklamu