válkaČeskoslovenskoobjevy

Za války se šetřilo na všech frontách. Problém představovaly punčocháče i párky

Za války se šetřilo na všech frontách. Problém představovaly punčocháče i párky
Zdroj: thevintagenews.com
+ 3 fotky+ 4 fotky

Punčocháče, domácí mazlíčci nebo párky - to všechno a další padlo za oběť válečnému šetření. Připomeňte si to v našem článku.

Simona Knotkova 29. března 2020

Živé sekačky Woodrowa Wilsona

V roce 1917 vstoupily USA do 1. světové války a prezidentovi Woodrowu Wilsonovi vyvstala v hlavě otázka: Jak omezit náklady na údržbu Bílého domu a přidat se k úsporným opatřením celé země? Řešení našel v ovcích, jejichž stádo nahnal před státní budovu. Nahrazovaly sekačky, zajišťovaly hnojivo a umožňovaly správcům Bílého domu narukovat do boje. Zvířata dávala prezidentovi také vlnu, kterou dražil na charitativní akci Červeného kříže. Za tu jednou dostal dokonce přes 52 tisíc dolarů. Ovčí směna fungovala ještě dva roky po válce.

Zabíjení domácích mazlíčků

Teď o něco méně humorné válečné opatření. V roce 1939 vydal britský výbor National Air Raid Precautions Animals Committee příručku, ve které nabádal všechny majitele zvířat k přestěhování mazlíčků na venkov. Komise se totiž obávala, že se lidé dostanou do bodu, kdy se budou rozhodovat mezi krmením zvířat z přídělů a jejich vyhladověním. Pokud venkov nebyl na seznamu možností, výbor majitelům radil, aby své psy a kočky usmrtili. Výsledek? Zpráva vyvolala v zemi paniku a způsobila, že došlo k utracení až 750 tisíc zvířat. Mnoho lidí toho nakonec litovalo, ale na záchranu mazlíčků už bylo pozdě.

Punčocháče pro armádu

Punčocháče z nylonu byly ve 40. letech stále relativně novým zbožím na trhu a americké ženy je milovaly. Nebyly jediné. Po vypuknutí války našla zalíbení v nylonovém materiálu a jeho využitelnosti ve výrobě vojenského vybavení také armáda, na jejíž popud vláda snížila prodej punčocháčů. Pokud ženám nebylo lhostejné, co se děje ve světě, své staré punčocháče měly státu dobrovolně odevzdávat. Nezbývalo jim poté nic jiného než chodit s holýma nohama nebo si punčocháče dokreslovat pomocí make-upu. Předpokládáme, že druhé řešení moc praktické a pohodlné nebylo.

Zavedení letního času

I když o principu podobném letnímu času poprvé mluvil už Benjamin Franklin v roce 1748 (státník navrhoval, aby lidé vstávali a chodili spát dřív, a co nejvíce tak využili denní světlo), byl to Brit William Willett, který něco takového v eseji „The Waste Of Daylight“ (v překladu Plýtvání denním světlem) v roce 1907 zcela vážně navrhl. Byla to ale teprve válka, která jeho teorii převedla do praxe. 30. dubna 1916 najeli na letní čas Němci, kteří tak chtěli v těžkých časech ušetřit elektřinou. Po nich začaly úsporné opatření přebírat další země.

Zahrady vítězství

Za obou světových válek se zásoby potravin ztenčily. Obyvatelům USA, Kanady, Austrálie či Velké Británie bylo proto doporučováno, aby se nespoléhali na státní zdroje a sami si na svém pozemku začali pěstovat zeleninu, ovoce a bylinky. Kampaň pojmenovaná vzletně Victory gardens (v překladu Zahrady vítězství) způsobila, že se na všech možných volných prostranstvích, městských parcích i soukromých pozemcích začalo sázet. Lidé si tak zajišťovali nejenom jídlo, ale zároveň je mohl hřát na duši pocit, že také oni přispívají svou troškou v boji za svobodu.

Konec alkoholových dýchánků

Alkohol byl během 1. světové války trnem v očích mnohých. Podle některých to byl luxus, jehož produkce pohlcovala zdroje pro jiné potřebné produkty. Jiní v lihu viděli démona, který sabotoval práci ve válečných továrnách. Americký ekonom Irving Fisher prohlásil, že ječmen, který se používá na výrobu piva, by našel daleko lepší uplatnění v armádních pekárnách. Bylo zkrátka jen otázkou času, až omezení dopadnou také na metlu lidstva. V Británii se pak třeba přihodilo to, že hospody zavíraly dřív a štamgasti nemohli objednávat rundy pro ostatní. V Rusku se zase přestala vyrábět a prodávat vodka.

Zákaz párků

Nedokážete si váš pestrý jídelníček představit bez párků a klobásků? Potom buďte rádi, že jste nebyli Němci za 1. světové války. Ti se museli masové pochoutky vzdát kvůli zepelínům. Čtete dobře. Párky totiž spotřebovávaly velké množství hovězích střívek, které ke své stavbě potřebovaly i plynové komory vzducholodí, oblíbených bombardérů Ústředních mocností. Na jediný letoun prý padlo více než 250 tisíc krav. Na oblíbenou pochoutku tak museli Němci za války proto zapomenout.

Další články

Zavří­t reklamu