Sprašová plošina v Číně. Na kvalitě zdejší krajiny se podepsala staletí odlesňování, která vyústila v dezertifikaci a degeneraci ekosystémů.

Sprašová plošina v Číně. Na kvalitě zdejší krajiny se podepsala staletí odlesňování, která vyústila v dezertifikaci a degeneraci ekosystémů. | zdroj: wikipedia commons


Za celou lidskou historii jsme nežili v takové atmosféře jako dnes, zjistili vědci

TÉMATA: země | atmosféra | geologie | ovzduší | věda | výzkum | čína

user-avatar

Lenka Vovsová

30. 06. 2020 | 15:00

Z jednoho z posledních výzkumů atmosféry vyplývá, že hladiny oxidu uhličitého jsou za posledních šedesát let historie lidstva nejvyšší, jaké kdy byly.

Autoři výzkumu zjistili, že během celé éry pleistocénu, jež začala před 2 580 000 lety, dosahovaly hodnoty koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře v průměru 250 dílů na jeden milion. V posledních šedesáti letech se však koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře neobvykle zvýšila a naše planeta dosáhla poprvé za dva a půl milionu let hodnoty 415 dílů na jeden milion.  

„Z výzkumu vyplývá, že od doby prvního člověka vzpřímeného Homo erectus, který žil na Zemi před 2,1 až 1,8 milionu let, jsme až do roku 1965 žili v prostředí s nízkým obsahem oxidu uhličitého – koncentrace byly menší než tři sta dvacet dílů na jeden milion,“ vysvětluje geovědec Yige Zhang z Texas A&M University.

„Stávající prostředí s vysokým obsahem oxidu uhličitého není experimentem jen pro klima a životní prostředí – je to také experiment pro nás samotné,“ tvrdí Zhang. Geovědec se domnívá, že abychom dokázali správně porozumět novým klimatům, musíme nejprve dobře znát, jaká byla ta předešlá. Tímto způsobem lze podle Zhanga nalézt určitou perspektivu a navigaci v nejisté budoucnosti. 

Vědci se při studiu klimatu běžně pokoušejí zachytit vzduchové bubliny vyskytující se například v ledovcových jádrech, ze kterých je možné vyčíst hodnoty oxidu uhličitého v minulých klimatech. Tyto údaje se však vztahují maximálně na stovky tisíc let zpátky, ne však už na miliony.

Jako užitečné indikátory klimatických poměrů v minulosti se ukázaly také uhličitany v půdě, která je produkuje jakožto přirozená část uhlíkového cyklu na Zemi. Právě analýzou uhličitanů půd ze sprašové plošiny Loess Plateau v Číně dokázali Zhang a jeho kolegové rekonstruovat hladiny oxidu uhličitého v atmosféře před miliony let.

„Loess Plateau je fantastickým místem, kde se nachází erodované, naváté půdy a také akumulovaný prach,“ říká Zhang a dodává: „Nejstarší identifikovaný prach na této plošině se vztahuje k období před dvaceti dvěma miliony let, což je extrémně dlouhý čas.“ 

Uhličitany půdy nebo ledovcová jádra pro vědce představují tzv. proxy data – nepřímé údaje, které umožňují rekonstruovat klimatické podmínky z minulosti. Výzkum Zhanga a jeho kolegů mimo jiné ukázal, že výsledky z Loess Plateau se shodují s odhady provedenými s pomocí ledovcových jader.   

Nicméně Zhang a jeho tým se s dosaženými výsledky zatím plně nespokojují. Dále plánují zdokonalit svoje techniky pro analýzu půdy, aby ještě více zpřesnili svoje odhady, potenciálně na půdě staré dvacet tři milionů let. „Minulost je klíčem k naší budoucnosti,“ vyjádřil se Zhang pro The Eagle. 

„Země má dlouhou historii a mnoho věcí z klimatu, života a životního prostředí se změnilo...Paleoklima je pro nás důležité, abychom se učili z minulosti a možná se také naučili předvídat budoucnost,“ dodává Zhang.

 

user-avatar

Lenka Vovsová

30. 06. 2020 | 15:00

Zavří­t reklamu