válkaČeskoslovenskoobjevy

William Burroughs zabil vlastní ženu. Jen těžký pocit viny mu pak pomáhal psát

William Burroughs zabil vlastní ženu. Jen těžký pocit viny mu pak pomáhal psát
Zdroj: Wikimedia Commons

Spolu s Allenem Ginsbergem a Jackem Kerouacem byl William Seward Burroughs jedním z hlavních představitelů generace beatniků. Pro některé geniální spisovatel, pro jiné ukázkový psychopat a lúzr. Jeho díla takřka přesně odrážela i jeho život, který byl také plný drogových a sexuálních eskapád. Ze všech jeho životních zážitků ale nikdy nezapomněl na jeden: když zabil svou vlastní ženu.

Marta Šindlauerová 4. července 2021

William Burroughs přitom žádné typické predispozice k rozháranému životu neměl. Pocházel z velmi zámožné rodiny, navštěvoval nejdražší internátní školu v USA. Snad jen: někteří jeho příbuzní měli spořádaného života už po krk a vyhledávali rozptýlení v omamných látkách; část jeho rodiny byla také spojována v záležitosti spolupráce s nacisty. Při studiu v New Yorku se kromě okultismu (jeho celoživotní vášně) začal zajímat také o tamější gay scénu a drogové podsvětí. Obojímu naprosto propadl a obě choutky pak ukájel až do konce svých dní.

Kombinaci studia a divokého života provozoval i poté, co se přestěhoval na nějaký čas do Vídně. Tam mimo jiné zachránil jednu Židovku před jistou smrtí v koncentračním táboře tím, že se s ní oženil, a ona tak získala americké občanství. Když se v roce 1943 vrátil do vlasti, plně propadl vzrůstající módě beatniků a takřka okamžitě se stal jedním z jejich vůdců a také hlavní osobou ve styku s dealery. V té době se stal závislým na morfiu a když mu docházely peníze, neváhal se uchylovat ke krádežím. Své poznatky pak zformuloval ve své literární prvotině Feťák.

Thumbnail # Jako správní bohémové: Pařížští beatníci se poflakují u Seiny
Mohlo by Vás zajímat:

Jako správní bohémové: Pařížští beatníci se poflakují u Seiny

Nejšťastněji se ale Burroughs cítil v Mexiku, které ve sféře drog a alkoholu nemělo takřka žádná omezení a pro spisovatele to tak byl doslova ráj na zemi. Do země vycestoval s Joan Vollmer – se kterou v Mexiku i žil – také proto, že se chtěl vyhnout problémům s policií, které si způsobil doma v New Yorku kvůli distribuci drog. S Joan měli společnou vášeň, a tou byl Benzedrin, volně dostupný lék obsahující amfetamin. I když otevřeně bisexuální Burroughs  Joan (se kterou se nikdy neoženil, ale za svou právoplatnou manželku ji považoval) miloval, své sexuální pudy často neovládal, a jeho úlety s muži Joan dráždily. Často se kvůli tomu spolu hádali a jejich rozepře měly časem stále agresivnější charakter, což bylo způsobeno také tím, že se v Mexiku velmi těžko sháněla nejoblíbenější droga Burroughse – heroin. Drogový deficit z něj dělal mnohem impulsivnějšího člověka.

Thumbnail # Volná láska, mír a LSD: Happening “Human Be-In” v San Franciscu odstartoval éru hippies
Mohlo by Vás zajímat:

Volná láska, mír a LSD: Happening “Human Be-In” v San Franciscu odstartoval éru hippies

Jeho choutky jako by přestaly znát jakoukoli míru. V Mexiku si vypěstoval zájem o zbraně a během jedné z opileckých epizod se bohužel přihodilo i něco, co si pak Burroughs navždy vyčítal. Před svými kumpány se chtěl pochlubit tím, jak dobrou má mušku. Postavil Joan na hlavu velkou sklenici a chtěl ji pak sestřelit. Jenže se netrefil. Smrtelně zranil Joan do spánku a ta na místě zemřela.

Literát z tohoto incidentu vyvázl nakonec s pouhopouhou dvouletou podmínkou. Žádný horší trest si za tento hrůzný čin neodpykal, protože mu pomohli výborní právníci (a také kauce zaplacená Burroughsovou maminkou), a to přitom Burroughs tvrdil, že jej ve chvíli střelby posedl zlý duch. Až do smrti ale svého činu hluboce litoval a prohlásil, že kdyby Joan neumřela, nikdy by se z něj nestal pořádný spisovatel. A nikdy by neměl dost inspirace a tvůrčí síly napsat svá nejznámější díla Nahý oběd (1959) a Teplouš (1985).

Další články

Zavří­t reklamu