Piva trapistů jsou dodnes v Belgii mimořádně oblíbená.

Piva trapistů jsou dodnes v Belgii mimořádně oblíbená. | zdroj: thevintagenews.com


Vztah mezi kláštery a pivem byl v Belgii vždy silný, táhli zejména trapisté

TÉMATA: pivo | belgie | kláštery | církev

user-avatar

Tomáš Chalupa

24. 07. 2020 | 09:46

V Belgii mají pivo rádi skoro stejně jako tady u nás v České republice. Taky ho umí vařit a tamní pivovarský průmysl čítá 180 pivovarů. U zrodu pivovarnictví stála v Belgii katolická církev, která dodnes vytváří velkou část produkce.

Ve 12. století udělila církev takzvané právo várečné některým opatstvím a klášterům v Belgii a Francii. Církev sice alkoholu nijak neholdovala, ale byl to způsob, jak si mohli mniši a jeptišky přijít na nějaké peníze, kterých se jim jinak příliš nedostávalo. Pravdou je, že tato piva nikdy nevynikala vysokou mírou alkoholu.

Mezi těmito klášterními pivy vynikala piva řádu trapistů. Ty známe především díky jejich zálibě v sebebičování, ale jejich pivo bylo rovněž proslulé. Jejich pivo by se dalo charakterizovat jako tmavé a poměrně sladké.

První trapistické „hnědé“ pivo bylo prodáno podle archivů řádu 1. července roku 1861. Předtím si ho trapisté vařili výhradně pro své potřeby. Podmínkou vždy bylo, že trapistické pivo musí být uvařeno za zdmi kláštera a musí ho vařit výhradně mniši. Žádný outsourcing tak nebyl možný.

Po Francouzské revoluci uteklo do Belgie množství mnichů z Francie, protože revoluce se hodlala vypořádat nejen s feudalismem, ale také náboženstvím. Mniši z Francie si s sebou do Belgie přinesli své recepty na pivo a v belgickém azylu pokračovali v práci. Celkově v Belgii nastal po revoluci rozkvět pivovarnictví. Pivo vařily desítky různých řádů, opatství či klášterů. Tento trend trval dlouho a dal vzniknout celému segmentu piv, kterým se na trhu říkalo klášterní piva. Aby se od nich trapistická piva odlišila, nechal si řád zaregistrovat svou vlastní ochrannou známku. Šlo také o to, aby se na slávě trapistického piva nepřiživovaly jiné značky, které rovněž občas své pivo pojmenovávaly jako trapistické.

V roce 1999 bylo také na trh uvedeno první logo certifikovaného opatského piva. Toto logo mohla mít na sobě pouze piva vzniklá v klášteře či opatství. Nutnou podmínkou, aby pivo mohlo mít toto logo, je nejen to, že jej vaří mniši v klášteře, ale že část výnosu putuje vždy na charitu. Dnes je tak v Belgii na trhu stále 18 certifikovaných klášterních či opatských piv. Jedním z nich je i světově známá značka Stella Artois. Ta je ale zrovna výjimkou, protože jde o pivo vařené v licenci v komerčním pivovaru, a nesplňuje tedy tradiční podmínky. Přesto je považováno v Belgii za klášterní pivo.

 

user-avatar

Tomáš Chalupa

24. 07. 2020 | 09:46

Zavří­t reklamu