Pobyt na Beacon Islandu se změnil v orgie vraždění a násilí.

Pobyt na Beacon Islandu se změnil v orgie vraždění a násilí. | zdroj: thevintagenews.com


Vzpoura na lodi Batavia se zvrhla v sadistické peklo

TÉMATA: vzpoury | nizozemsko | vraky | lodě | ztroskotání

user-avatar

Tomáš Chalupa

2. 05. 2020 | 20:00

27. října roku 1628 vyplula z nizozemského přístavu Texel na svou první plavbu loď Batavia patřící Východoindické společnosti. Jejím kapitánem byl Francisco Pelsaert a v podpalubí se ukrývalo velké množství zlata a stříbra. Cílem byla Indie, kde se za toto bohatství mělo směňovat zboží. Ovšem věci se vyvinuly jinak.

Už od počátku se zdálo, že je něco špatně. Na palubě bylo 341 lidí, což byli nejen členové posádky, ale také pasažéři. A vyskytovali se mezi nimi některé opravdu podivné osobnosti. První důstojník Ariaen Jakobz měl s kapitánem velmi špatné vztahy, říkalo se, že se znali už z minula a kvůli něčemu se nepohodli. Na palubě byl také obchodník Jeronimus Cornelisz, který zkrachoval a prchal před svými věřiteli. Měl údajně také blízko k satanistickým sektám. Byli to právě tito dva muži, kteří krátce po vyplutí lodi začali spřádat plány, jak nad ní převzít kontrolu a organizovat vzpouru.

Chtěli obtěžovat jednu z bohatých cestujících jménem Lucretia Jans, čímž by kapitána vyprovokovali k drakonickým trestům pro námořníky k udržení disciplíny. Ti by se pak mohli přidat na jejich stranu. Po odplutí z Kapského Města, kde loď zastavila pro zásoby, se Jakobzovi podařilo Batavii odklonit od kurzu i od zbytku flotily, se kterou vyplula. Na své straně už měli několik dalších spiklenců, a tak, v bezpečí mimo flotilu, zinscenovali incident. Jenže celou věc zbabrali a Lucretia byla schopná přesně poznat, kdo ji obtěžoval. Jenže než mohly být učiněny nějaké závěry, Batavia narazila na útesy u Beacon Islandu a potopila se. 40 lidí utonulo, zbytek zvládl doplavat na ostrov.

Trosečníci rychle zjistili, že na ostrově chybí to nejdůležitější – voda. Také neměli žádné jídlo kromě několika lachtanů a ptáků, kteří žili na ostrově. Pelsaert se rozhodl, že se skupinou námořníků odpluje na jediném člunu, který jim zbyl, do Batavie (dnešní Jakarty) v Indii a přivede pomoc. Byl to extrémní plán, který neměl mnoho nadějí na úspěch.  Pelsaert tuto cestu zvládl, aniž by na palubě jeho člunu kdokoliv zemřel, což byl opravdu mimořádný výkon. V přístavu byl zatčen a vsazen do želez první důstojník Jakobz. Pelsaert pak dostal loď Sardam, aby se mohl vrátit za trosečníky. K vraku Batavie doplul o dva měsíce později.

Ostrov Beacon u západního pobřeží Austrálie, na kterém se odehrála vzpoura. Zdroj: wikipedia

Co se mezitím ale dělo na samotném ostrově? Na ostrově převzal vládu Cornelisz. Shromáždil pod svým velením zbraně a také oddané muže. Věděl, že bude po návratu obviněn ze vzpoury, a hodlal proto unést loď, která pro ně připluje. Poslal také skupinu vojáků pod velením Wiebbe Hayese na nedaleký ostrov West Wallabi. Slíbil, že pošle lidi, aby je zachránili, pokud tam najdou vodu a jídlo. Ve skutečnosti je chtěl nechat zemřít. Na Beacon Islandu pak vládl jako diktátor a zabil každého, o kom se domníval, že by jej mohl ohrozit. Ženy umístil do „znásilňovacích stanů". Nechal zabíjet muže, ženy i děti, celkem 110 osob. V plánu bylo zredukovat populaci na 45 lidí, aby jim co nejdéle vydržely zásoby.

Mezitím se vojákům na ostrově West Wallabi podařilo najít zdroje vody a jídla. Nevěděli o masakrech, které se děly na druhém ostrově, a vyslali kouřové signály. Několika nešťastníkům se podařilo před Corneliszem uprchnout a varovali vojáky, že Cornelisz zavedl krutou diktaturu. Na West Wallabi se proto rychle připravovali na obranu ostrova, a dokonce vybudovali provizorní pískovcovou pevnost. 

Mezi oběma skupinami došlo k několika potyčkám. Pak se na ostrovu objevila loď Sardam a začal závod o to, kdo na loď dopluje první. Rychleji to zvládl Hayes a jeho muži, a mohli tak informovat Pelsaerta o celé situaci. Ten se s vojáky vylodil na ostrově, zatkl Cornelisze i zbytek vzbouřenců a provedl s ním rychlý soud.

Cornelisz byl psychopat, který se domníval, že buduje své království, vyžíval se v mučení a vraždění a celkem nechal zabít 125 osob. Za to jej Pelsaert na místě odsoudil k smrti. Nejprve mu byly useknuty obě paže a pak byl oběšen. Stejný trest stihl dalších několik vzbouřenců. Zbytek rebelů převezli do Jakarty, kde byli souzeni. Pět z nich bylo v Jakartě oběšeno, dalších několik zmrskáno, druhý důstojník, který vládl spolu s Corneliszem, byl vpleten do kola. Ostatní byli mučeni a strávili zbytek života ve vězení.

Vrak Batavie byl objeven v roce 1963. Dodnes jsou na místě k nalezení předměty z doby vlády vzbouřenců. V Nizozemsku postavili přesnou repliku lodi, která byla v roce 1999 přemístěna do Austrálie. Dnes je opět v nizozemském Llelystadtu a je přístupná veřejnosti.

 

 

user-avatar

Tomáš Chalupa

2. 05. 2020 | 20:00

Zavří­t reklamu