válkaČeskoslovenskoobjevy

Vylodění v Inčchonu přineslo zásadní zvrat v Korejské válce

Vylodění v Inčchonu přineslo zásadní zvrat v Korejské válce
Zdroj: Wikimedia Commons
+ 6 fotek+ 7 fotek

15. září roku 1950 došlo k největšímu vylodění v dějinách lidstva. Probíhala Korejská válka a americké jednotky se vylodily v Inčchonu, aby pomohly svým kolegům, zle tísněným v pusanském perimetru.

Tomáš Chalupa 15. září 2020

Byl to překvapivý a velmi odvážný počin. Američané se vylodili 150 mil za nepřátelskými liniemi, a získali tak ohromnou strategickou výhodu a také možnost obklíčit útočící Severokorejce. Celou akci, která nesla název Operace Chromite, naplánoval legendární americký velitel Douglas MacArthur (i když podle všeho vycházel z již existujícího plánu Pentagonu s názvem SL-17). Bylo těžké jej prosadit. Země už žila v atomovém věku, spoléhalo se na rakety, bombardéry a taktické údery, a cosi jako velké obojživelné vylodění v týlu nepřítele, bylo považováno za anachronismus patřící ještě do období druhé světové války. Jenže situace na bojišti mnoho jiných alternativ nenabízela. Pusanský perimetr byl opevněné území, které ale bylo obklíčeno početnější severokorejskou armádou. Žádný z poradců prezidenta Trumana neviděl východisko, jak by se mohla obklíčená vojska dostat do nějaké výhodnější situace a převzít iniciativu.

Ovšem problém byl, že Američané v té době měli velmi malé námořnictvo a prakticky neexistující sbory námořní pěchoty. Sám Truman tvrdil, že mariňáci jsou cosi jako námořní policie a mají hodnotu spíše jako nástroj pro propagandu než reálnou bojovou hodnotu (později se za tyto výroky omluvil). Výroky se to zdají být podivné, ale je nutné si představit opojení jadernými zbraněmi a strategické možnosti z nich vyplývající. Generálové a politici si představovali, že moderní války budou v podstatě obsahovat pouze raketové a letecké jaderné údery a Truman v tom nebyl výjimkou. Jenže MacArthur, který s mariňáky porazil Japonce, trval na svém: Pošlete mi mariňáky, jinak v Koreji prohrajeme.

Thumbnail # Hrůzy korejské války na černobílých fotografiích
Mohlo by Vás zajímat:

Hrůzy korejské války na černobílých fotografiích

Jenže k tomu bylo nutné nejprve znovu US Marine Corps znovu založit. Bývalí mariňáci byli vyzváni, aby se vrátili ke sboru a dostali zpět své hodnosti. Podařilo se postavit kompletní 1. Divizi námořní pěchoty o síle 15 000 mužů. I když měl své mariňáky, stále MacArthurovi někdo házel klacky pod nohy. Sbor generálů snášel stále další důvody, proč vylodění nemůže být nikdy úspěšné, což MacArthura vedlo jen k tomu, že celé vylodění musí provést co nejdříve, než to zkostnatělý aparát zcela zablokuje nebo než se věc dostane k Severokorejcům.

Nakonec ale MacArthur prosadil svou, a tak se po dvoudenním bombardování objevilo před Inčchonem 261 plavidel, na kterých se nacházeli američtí, britští, australští, novozélandští a nizozemští vojáci. Vyloďovací plavidla, rychlé čluny LST, kormidlovali Japonci, protože Japonsku kdysi celé území patřilo jakožto jeho kolonie, a právě Japonci velmi dobře znali místní vody.

Thumbnail # Utrpení posádky lodi USS Pueblo, kterou zadrželi a mučili Severokorejci
Mohlo by Vás zajímat:

Utrpení posádky lodi USS Pueblo, kterou zadrželi a mučili Severokorejci

Vylodění proběhlo nakonec bez větších ztrát, Američané ztratili 222 vojáků, Severokorejci přes 1000. Byla to ale jen předehra k dlouhému tažení na Soul, které si již vyžádalo daleko větší ztráty.

MacArthur celé vylodění sledoval ze své vlajkové lodě USS Mount McKinley. Byl tak svědkem velkolepého vojenského úspěchu, který navíc přinesl skutečný zvrat ve válce, vedl k osvobození Soulu a nakonec i k vypuzení Severokorejců z celého jihu poloostrova.

 

 

Další články

Zavří­t reklamu