válkaČeskoslovenskoobjevy

Výjimečné ženy, jejichž talent, slávu a úspěch si neprávem přivlastnili muži

Výjimečné ženy, jejichž talent, slávu a úspěch si neprávem přivlastnili muži
Zdroj: Profimedia

Boží mlýny melou pomalu, ale jistě. I tak by se dal charakterizovat život celé řady žen, kterým byl shůry dán talent, ale při jeho uplatňování se musely potýkat s překážkami. Například takovými, že jim jejich práci někdo ukradl. Ale nebojte se, spravedlnost ještě existuje.

Marta Šindlauerová 12. listopadu 2020

Margaret Keane 

Americká malířka, která se proslavila svými originálními kresbami postav s velkýma očima, si svoji slávu musela vyloženě vysoudit. Její manžel Walter byl úspěšným realitním agentem a vyznal se i trošku v umění – právě proto velmi rychle zvětřil ve své ženě rozkvétající talent. Jenže místo aby svou choť podpořil, její tvorbu si sprostě přivlastnil a s netečnou tváří přijímal ze všech stran chválu a obdiv. Nikdo nemohl vědět, že Walter svou ženu nutil malovat obrazy jako na běžícím pásu a že ji i čas od času v ateliéru zamykal.

Trpělivost došla Margaret v roce 1986, kdy podala na manžela trestní oznámení. Během soudu byli manželé požádáni, aby nakreslili „postavu s velkýma očima“. Zatímco Margaret levou zadní vykouzlila půvabný obraz přesně ve svém stylu, Walter se nezmohl ani na rovnou čáru. Vymluvil se na zranění ramene. Soud takové báchorce neuvěřil a nařídil Walterovi, aby zaplatil své ženě finanční újmu ve výši 4 milionů dolarů. Tou dobou byly jeho finance v žalostném stavu, a tak jí částku nemohl vyplatit, Margaretina čest ale byla zachráněna a k nohám jí připadla právoplatná sláva.

Lise Meitner 

Posluchačka Maxe Plancka (jeden ze zakladatelů kvantové teorie) se po obhájení své dizertační práce v roce 1906 toužila dostat do blízkosti svého idolu, Marie Curie. To se jí bohužel nepodařilo realizovat, osud jí ale přihrál do cesty chemika Otto Hahna, také jednoho z Planckových studentů. Tandem Meitner-Hahn byl výjimečně plodný a obohatil svět vědy o mnohé úžasné objevy; vědecké statě o beta-záření zařadily Meitner mezi absolutní světovou špičku v oboru.

Osudovou se pro ni ovšem stala radiochemie. Společně s Hahnem přišli na to, jak přesně probíhá dělení jádra. Nobelovu cenu za chemii a za tento úžasný objev ale získal pouze Hahn. Lise Meitner nicméně byla tak vynikající chemičkou, že jí absence Nobelovy ceny na poličce vůbec nezabránila v tom, aby se stala jednou z nejdůležitějších vědkyní 20. století. Důkazem toho je i to, že byl na její počest pojmenován chemický prvek s atomovým číslem 109-meitnerium.

Thumbnail # 22 nositelů Nobelovy ceny mělo české a slovenské kořeny! Většina z nich odešla do ciziny
Mohlo by Vás zajímat:

22 nositelů Nobelovy ceny mělo české a slovenské kořeny! Většina z nich odešla do ciziny

Esther Lederberg

Esther Lederberg byla tak zabrána do vědy, že ani neměla čas přemýšlet o tom, že by ji mohl zradit vlastní manžel Joshua Lederberg, také vědec. Manželé spolu usilovně pracovali v oblasti bakteriální genetiky a po mnohaleté snaze se dočkali obrovského vědeckého úspěchu, když definovali mechanismus, kterým si bakterie předávají genetické informace.

Esther byla vskutku výjimečně nadanou odbornicí a v mnohých směrech Joshuu předčila. V roce 1958 Joshua Lederberg získal Nobelovu cenu. Během přijímání ocenění a děkovné řeči se ale ani neobtěžoval poděkovat nebo alespoň zmínit Esther, která měla na výzkumu genetiky obrovský podíl a bez níž by Joshua úspěchu jen sotva dosáhl. Ješitný Joshua se vezl na vlně slávy a není divu, že to mělo neblahý dopad na jejich manželství. Brzy po nobelovském ceremoniálu se rozešli, a ačkoli se Joshua profesně snažil, jak mohl, postupně se dostával do stínu své ženy. Esther svou průbojností, pílí a vytrvalostí nakonec dokázala, že patří v bakteriální genetice mezi světovou špičku a že si Nobelovu cenu zasloužila stejně jako její muž, ne-li více.

Jocelyn Bell Burnell

Tato žena způsobila prvotřídní revoluci v astrofyzice: jako první si všimla neobvyklého pohybu vesmírných těles, která věda později pojmenovala jako „pulsary“. V až fanatickém vztahu k vědě a nepřetržité práci si Jocelyn neuvědomovala, že ve vědě pro naivitu není místo a krádeže objevů mezi vědci nejsou ničím výjimečným. Sedm let po Jocelynině objevu pulsarů si její kolegové Antony Hewish a Martin Ryle přivlastnili její práci a získali za pulsary dokonce Nobelovu cenu. Spravedlnost zvítězila až o celých 50 let později. „Nobelovku“ Jocelyn neobdržela, dostala ale speciální a velmi vzácnou cenu za zásluhy v oblasti fyziky a k tomu prémii 3 milionů dolarů. Celý honorář věnovala vědkyně na stipendia pro ženy a etnické menšiny, tedy skupiny, které se z historického hlediska vždy potýkaly s pochybnou rovnoprávností na akademické půdě.

Pozn.aut.: Na úvodní fotografii je zachycena Jocelyn Bell Burnell.

Další články

Zavří­t reklamu