válkaČeskoslovenskoobjevy

Vyhlazování indiánů způsobilo malou dobu ledovou

Vyhlazování indiánů způsobilo malou dobu ledovou
Zdroj: allthatisinteresting.com

Efekt motýlích křídel říká, že změníte-li jednu byť i nepatrnou věc, můžete ve výsledku pohnout celým světem. Něco podobného teď odhalili vědci z univerzity v Londýně, když zjistili, že vedlejším efektem vyhlazování indiánů v Americe bylo globální ochlazení klimatu a příchod malé doby ledové.

Tomáš Chalupa 23. září 2019

Velké vymírání indiánů, jak se celé epoše kolonizace Ameriky ve vědeckých kruzích říká, mělo jeden efekt. Vylidnila se spousta ohromných území, která dříve patřila indiánům, a zůstala opuštěná. Začala rychle zarůstat, což vedlo ve výsledku k tomu, co bychom zoufale potřebovali dnes – silný úbytek CO2 z atmosféry a následné globální ochlazení. Nastala takzvaná malá doba ledová, jež trvala od 15. do 18. století.

V době velkého vymírání bylo zabito na 60 milionů původních obyvatel kontinentu. Masové vyvražďování a nemoci, na které indiáni nebyli zvyklí, přinesly zkázu nepopsatelných rozměrů. Šlo o genocidu, která vyhladila populaci celého jednoho kontinentu. Zmizelo 10 procent obyvatel planety.

Podle vědců bylo opuštěno v důsledku genocidy 56 milionů hektarů půdy. Šlo o území větší, než je dnešní Francie, které se proměnilo ze zemědělské půdy na hustý prales. Z celé situace si ostatně bereme příklad i dnes. Stále více vědců hovoří o tom, že celý problém s globálním oteplováním by vyřešila opravdu masivní výsadba stromů. Je to efektivnější než vývoj alternativních pohonů do aut a omezování používání plastových brček. Stromy totiž zaručeně odčerpají CO2 z atmosféry, přitom jsou navíc zdrojem stínu a zadržují vodu v půdě. Zkrátka samá pozitiva, což se o jiných alternativách říct nedá. Měli bychom tedy znovu zalesnit co největší území planety, abychom dosáhli požadovaného cíle a snížili množství CO2 v atmosféře. A nemuseli bychom přitom tentokrát nikoho vyhlazovat.

Další články

Zavří­t reklamu