válkaČeskoslovenskoobjevy

Vojtěch Preissig bojoval svými kresbami za svobodu Československa. Zaplatil za to životem

Vojtěch Preissig bojoval svými kresbami za svobodu Československa. Zaplatil za to životem
Zdroj: pinterest
+ 20 fotek+ 21 fotek

Jeden z nejvýraznějších českých umělců první poloviny 20. století Vojtěch Preissig burcoval svými plakáty občanskou veřejnost k boji za svobodu. Za první světové války působil v protirakouském odboji a vytvořil náborové plakáty pro československé legie. Během nacistické okupace pak jako člen odbojové skupiny vydával ilegální časopis V boj. V roce 1940 byl však zatčen gestapem, odvezen do koncentračního tábora Dachau, kde po třech letech zahynul.

Václav Pokorný 3. července 2018

Před 145 lety, 31. července 1873, se narodil grafik, malíř a ilustrátor Vojtěch Preissig, člověk osobně statečný, který v okamžicích pro český národ nejtěžších bojoval vždy za jeho svobodu.

Vystudoval na pražské Uměleckoprůmyslové škole u Bedřicha Ohmanna a po ukončení studií odjel do Paříže, kde spolupracoval s Alfonsem Muchou. Při tomto pařížském pobytu studoval také grafické techniky v soukromých ateliérech Emila Delauna a Augusta Schmida. Po návratu do Prahy začal pracovat v České slévárně písma a v roce 1905 měl již vlastní grafický ateliér. V těchto letech vytvořil Preissig grafické práce ve stylu secese, které jsou z jeho tvorby nejznámější.

Viktor Preissig nezapře uměleckou spřízněnost s Alfonsem Muchou.

Viktor Preissig nezapře uměleckou spřízněnost s Alfonsem Muchou.

Vynikající byly jeho ilustrace, grafické úpravy knih a plakáty. Z knižních ilustrací je nejslavnější jeho výtvarný doprovod ke Karafiátovým Broučkům a Bezručovým Slezským písním. Graficky také upravil knižní vydání Masarykovy americké přednášky, zasazující se o vznik Československa jako nového poválečného státu. Založil časopis Česká grafika a působil ve Spolku výtvarných umělců Mánes a Sdružení českých umělců grafiků Hollar.

Karafiátovi Broučci

Karafiátovi Broučci

Kvůli finančním problémům odjel v roce 1910 do Spojených států, kde vyučoval na vysokých školách a byl reklamním grafikem. O šest let později získal stálé zaměstnání jako šéf tiskařského grafického ateliéru ve Wentworthově institutu v Bostonu. Během 1. světové války se zapojil do protirakouského odboje a vytvořil plakáty pro nábor do československých legií. V kampani za svobodu Československa roku 1918 použil své nové plakátové písmo, takzvané verzálky. Ve 20. letech pak vznikla více než polovina Preissigových ex libris.

Po návratu do Československa v roce 1930 se začal více věnovat malbě a experimentování s abstrakcí. O tři roky později pak uspořádal v pražském Topičově salonu úspěšnou retrospektivní výstavu. Následná okupace českých zemí nacisty se však pro Vojtěcha Preissiga a jeho rodinu stala osudnou. Jako člen odbojové skupiny, spoluredaktor a vydavatel ilegálního časopisu V boj, který distribuovala jeho dcera, novinářka Irena (Inka) Bernášková, byl 21. září 1940 i s dalšími členy rodiny zatčen gestapem.

Vězněn byl na Pankráci, Drážďanech, Bayreuthu, kde se dozvěděl o smrti dcery Ireny, a poté odvezen do koncentračního tábora v Dachau. Tam po třech letech zemřel ve věku 71 let.
V roce 1992 obdržel in memoriam vyznamenání řádu T. G. Masaryka za zásluhy pro Československo a díky snaze mnoha odborníků trvá usilovná snaha tuto zajímavou osobnost našeho národa plně rehabilitovat.

Některé z jeho vlastenecky motivovaných prací si můžete prohlédnout v galerii.

Související články

Další články

Zavří­t reklamu