válkaČeskoslovenskoobjevy

Vikingové ve službách byzantského císaře vytvořili profesionální armádu

Vikingové ve službách byzantského císaře vytvořili profesionální armádu
Zdroj: Wikimedia Commons
+ 1 fotka+ 2 fotky

Vikingové byli známí válečníci a mořeplavci rozsévající hrůzu po celé Evropě. Přesto se našel panovník, který si z nich vytvořil profesionální gardu a jedno z nejlepších vojenských uskupení tehdejšího světa.

Tomáš Chalupa 26. května 2021

Varjažská garda jakožto elitní těžká pěchota sloužila byzantským císařům od roku 988 do roku 1404. Slovo Varjag pochází z norského væringi, což znamenalo něco jako přísežné bratrstvo. Byli to muži ze Skandinávie, v menším množství pak Anglosasové. Jejich hlavní zbraní byly dlouhé sekery, ale ve výzbroji měli také meče a luky. Šlo o ideální žoldnéře. Na rozdíl od jiných byli skutečně loajální k tomu, kdo si je najal. Nekladli žádné otázky, nevymýšleli, jak se vyhnout riziku a současně se obohatit, bylo na ně spolehnutí. Navíc byli skutečně vynikající válečníci, oddaní a chrabří.

Thumbnail # Vikingové nebyli blonďáci, možná ani Skandinávci
Mohlo by Vás zajímat:

Vikingové nebyli blonďáci, možná ani Skandinávci

Sloužit v císařské gardě byla velká čest a nebylo lehké se do ní dostat. Každý, kdo přicházel ze Skandinávie, byl vítán, nicméně aby se mohl stát součástí gardy, musel zaplatit poměrně vysoký vstupní poplatek. Ne každý si mohl takovou sumu dovolit, ale oddělovalo se tím zrno od plev. Kdo peníze dal, u toho byla větší šance, že svůj záměr myslí vážně.

Gardu založil císař Basileios II. nazývaný Bulgaroktonos – Bulharobijce protože nevěřil svým vlastním lidem. Jedním z členů gardy byl i vikingský vůdce Harald III. Sigurdsson, nazývaný také Harald Hardrada. Než se tento známý válečník stal králem, živil se také jako námezdní žoldák. Když se chtěl stát členem nově vznikající byzantské varjažské gardy, neměl peníze na vstupní poplatek. Nějakým způsobem se mu ale podařilo do gardy dostat a zúčastnil se v ní mnoha bitev především proti Bulharům, ale také anatolským Arabům a obyvatelům Itálie. Harald stoupal rychle na žebříčku hodností, velel císařově osobní gardě a nakonec se stal vojenským velitelem Kyjevské Rusi.

Thumbnail # Spory Vikingů rozhodoval souboj holmgang, končil často smrtí
Mohlo by Vás zajímat:

Spory Vikingů rozhodoval souboj holmgang, končil často smrtí

Harald byl nejlepším vojákem vzešlým z gardy. Byl berserkr, tedy zuřivý nezdolný bojovník, ale také taktik a stratég se širším rozhledem. Jeho styl boje změnil válečnou taktiku v oblasti celého Středozemního moře.

V roce  1071 byla celá jednotka zdevastována v bitvě u Manzikertu, a význam gardy začal upadat. Podařilo se ji obnovit, její řady tvořili hlavně Dánové a Anglosasové. Po vyplenění Konstantinopole křižáky v roce 1204 ale začal význam gardy prudce upadat. Podle některých historiků dokonce už vlastně tehdy přestala existovat. Po tomto datu byla garda složená více z Byzantinců, Vikingové se asimilovali a jednotka oficiálně působila dál až do 14. století.

Další články

Zavří­t reklamu