válkaČeskoslovenskoobjevy

Více než polovina našeho těla není lidská, ale tvoří ji cizí buňky

Více než polovina našeho těla není lidská, ale tvoří ji cizí buňky
Zdroj: profimedia.com
+ 1 fotka+ 2 fotky

Narodíme se jako stoprocentní člověk, ale když umíráme, jsme na padesát procent cizím tvorem, protože polovina buněk v těle nám nepatří.

Yvonne Pokorná 21. září 2021

Dokonce se předpokládalo, že podíl cizích buněk v našem těle je ještě vyšší, hovořilo se až o devíti desetinách, dokud toto číslo nedávná studie nesrazila dolů. Ale i tak je pozoruhodné, že 50 procent buněk v našem těle – tedy zhruba 38 bilionů – nám nepatří.

Některé z těchto buněk, které se na nás pasou, jsou houby, jiné jsou bakterie. A mnohé z nich plní důležité funkce, které naše vlastní buňky neumí. Například kdyby nebylo stovek druhů bakterií žijících v trávicím traktu žaludku, nebyli bychom schopni účinně využívat živiny z potravy. To je taky důvod, proč užívání antibiotik často vyvolává střevní potíže jako třeba průjem. Antibiotika ničí nejen tělu nepřátelské bakterie a mikroorganismy, které způsobují onemocnění, ale  i ty prospěšné, nezbytné pro naše přežití.

Navzdory skutečnosti, že bakterie existují v lidském těle ve srovnatelném počtu jako naše domácí buňky, tvoří jen asi 1,5 kilogramu hmotnosti 70 kilogramové osoby. Je to proto, že bakterie jsou mnohem menší než lidské buňky. Typická bakterie umístěná vedle velké lidské buňky by vypadala jako blecha vedle kočky.

Thumbnail # Šokující tajemství našich střev: Produkují elektřinu!
Mohlo by Vás zajímat:

Šokující tajemství našich střev: Produkují elektřinu!

Tito vetřelci nás chrání před nemocemi, protože vyplňují skuliny v těle, které by jinak mohly být zaplněny choroboplodnými „patogeny“. V roce 2007 byla ve Spojených státech zahájena studie, která si kladla za cíl identifikovat všechny cizí mikroorganismy v lidském těle a zjistit, co dělají, což byl vskutku gargantuovský úkol. Když byly v roce 2012 zveřejněny výsledky projektu Human Microbiome Project, odhalily, že v lidském těle se nachází více než 10 000 druhů cizích buněk, což je 40krát více než počet našich vlastních buněk.

Ve skutečnosti je každý čtvereční centimetr naší pokožky domovem asi 5 milionů bakterií. To je asi 500 v každém políčku o velikosti špendlíkové hlavičky. Nejhustěji osídlenými oblastmi jsou uši, zadní část krku, nos a břicho. Působení těchto mikroorganismů je stále záhadou. Vezměte si například bakterie v nose. U 77 procent z nich vědci nedokázali určit, co tam dělají.

Thumbnail # Vědec se už 15 let nesprchuje, přesto je čistý. Jeho potem se živí bakterie
Mohlo by Vás zajímat:

Vědec se už 15 let nesprchuje, přesto je čistý. Jeho potem se živí bakterie

Přibývá stále více důkazů, že nerovnováha lidského mikrobiomu může být významným faktorem způsobujícím širokou škálu nemocí. Patří mezi ně zánětlivé stavy střev, jako je Crohnova choroba a ulcerózní kolitida. Ukazuje se, že lidé s takovými nemocemi mají ve střevech méně různorodou populaci bakterií. Nikdo však nezná přesný mechanismus, kterým mikrobiom tyto nemoci ovlivňuje. Existuje dokonce kontroverznější tvrzení, podle nějž nerovnováha lidského mikrobiomu hraje roli u nemocí, které ovlivňují naše duševní zdraví, jako jsou deprese a schizofrenie.

Odkud tedy všechny tyto cizí mikroorganismy pocházejí? Nikdo se nenarodí s jejich plným počtem. Získáváme je postupně po narození, z mateřského mléka a z prostředí. V  době, kdy jsou nám tři roky, jsou zhruba všechny na svém místě. Proto se dá říci, že se narodíme jako stoprocentní člověk, ale umíráme jako padesátiprocentní „mimozemšťan“.

Ve skutečnosti je to ale ještě děsivější. Projekt Human Microbiome Project odhaduje, že tělo osidluje nejméně 10 000 druhů bakterií. DNA každého z těchto druhů má jedinečnou sekvenci „genů“, z nichž každý kóduje protein se specifickým účelem. Badatelé spočítali, že lidské tělo obsahuje asi 8 milionů genů, které patří cizím bakteriím. Naproti tomu lidský genom obsahuje pouhých 24 000 genů. To znamená, že je tu asi 400krát více mikrobiálních než lidských genů, které působí na na naše tělo. Jinými slovy, 99,75% DNA v našem těle nám nepatří. V jistém smyslu jsme pouhým 0,25% člověkem. Možná je pravdivější říci, že se narodíme stoprocentně člověkem, ale zemřeme z 99,75 procent jako někdo úplně jiný!

Související články

Další články

Zavří­t reklamu