Každý z nás denně čelí malým i velkým volbám.

Každý z nás denně čelí malým i velkým volbám. | zdroj: psychcentral.com


Většinou moc dobře víme, co dělat. Proč se tedy často rozhodujeme jinak?

TÉMATA: psychologie | mysl

user-avatar

Simona Knotková

24. 05. 2020 | 17:00

Dát další šanci nevěrnému partnerovi? Odejít z neuspokojivého zaměstnaní? Přestěhovat se? V našich životech neustále čelíme méně či více významným volbám, které ovlivňují naši budoucnost. Mnohdy si volíme cestu, která se nakonec ukáže jako ta špatná. Jak ovšem odhalil nedávný výzkum, není to z důvodu, že bychom nevěděli, co v dané situaci udělat.

Tým vědců z Ohijské státní univerzity došel k závěru, že často naopak velmi dobře víme, jak postupovat, ale zkrátka se rozhodneme udělat opak. V rozhodování nás ovlivňují především nedávné události. "Dochází k napětí mezi tím, co byste měli udělat, alespoň ze statistického hlediska, a tím, co fungovalo nedávno," říká docent psychologie a ekonomiky a spoluautor studie Ian Krajbich.

Jednoduchým příkladem může být cesta z práce. Každý den kupříkladu jezdíme tou, která nás domů dostane nejrychleji. Když se na ní ale jednoho dne objeví nečekaná překážka, zvolíme si jinou. Další den se někteří z nás rozhodnou znovu pro druhou, delší cestu, i když nejlepší volbou zůstává původní trasa.

Podobné chování odhalila experimentální počítačová hra, která dobrovolníkům slibovala finanční odměnu. Jejich úkolem bylo najít správný vzorec v klikání na symboly, který jim tyto peníze zajistil. Účastníci hru několikrát po sobě opakovali, takže brzy zjistili, v jakém pořadí mají na symboly klikat. Už však netušili, že badatelé hru nastavili tak, aby vzorec v 10 až 40 % případů nefungoval. Když se tak stalo, až 80 % účastníků rázem upustilo od vzorce, kterým jim předtím zajišťoval největší úspěch, a změnilo strategii.

Rozhodování v běžném životě komplikuje skutečnost, že si nikdy nemůžeme být jisti úspěchem. Samotný výsledek navíc neukazuje, zda jsme se skutečně rozhodli správně.

"Z pouhého výsledku je těžké usuzovat, zda jsme udělali dobré, či špatné rozhodnutí. Třeba jsme se rozhodli dobře a jenom jsme měli smůlu. Nebo jsme se rozhodli špatně, ale měli jsme štěstí a všechno nakonec dobře dopadlo. V podobných situacích je pro lidi snadné přestat být disciplinovanými a jednoduše se rozhodnout pro to, co nám přineslo výsledek nedávno," objasňuje Krajbich.

Celá studie vyšla v žurnálu Nature Communications.

user-avatar

Simona Knotková

24. 05. 2020 | 17:00

Zavří­t reklamu