Velká čínská zeď podle archeologů nesloužila k obraně před vnějšími nepřáteli, ale spíše jako zábrana pro vlastní nomádské kmeny.

Velká čínská zeď podle archeologů nesloužila k obraně před vnějšími nepřáteli, ale spíše jako zábrana pro vlastní nomádské kmeny. | zdroj: allthatisinteresting.com


Velká čínská zeď byla postavena z jiného důvodu, než se uvádí

TÉMATA: čína | velká čínská zeď | archeologie | nálezy

user-avatar

Tomáš Chalupa

25. 06. 2020 | 06:00

Proč byla postavena Velká čínská zeď? Oficiální prameny říkají, že to bylo kvůli ochraně Číny před nájezdy Čingischánových hord. Podle nových poznatků ale bylo cílem hlavně udržet v Říši středu místní nomádské kmeny.

Výzkumem Velké čínské zdi se zabývali odborníci z Yaleské univerzity a zcela obrátili současné poznatky o tomto monumentálním fortifikačním díle. Podle nich nebylo zaměřeno proti vnějším nepřátelům, tedy zejména Čingischánovi a jeho armádám, ale zeď měla sloužit k udržení místní populace v rámci Číny.

„Podle našich analýz nebyla zeď obranná a nesloužila proti vnějším nájezdníkům,“ říká vedoucí výzkumu Gideon Shelach-Lavi. „Cílem byla kontrola nomádských kmenů a jejich stád,“ dodává.

Jak vlastně k tomuto závěru archeologové došli? Důkazů je podle nich hned několik. Pokud se staví nějaká zeď jako obranná, pak se vždy staví na vyvýšeném místě, například se táhne na hřebeni nebo alespoň na vrcholu kopců. Nic takového ale u Velké čínské zdi není, je mnoho úseků, které jsou postaveny zcela nesmyslně na rovině. Nesmyslně, pokud máme na mysli její defenzivní úlohu. „Jednoznačně to vypadá, že účel zdi nebyl defenzivní,“ tvrdí Lavi. Jsou dokonce místa, kde je stavba zdi vyloženě defenzivně nevhodná, přesto tam stojí. „Účelem zdi bylo držet lidi na místě a mít je možnost zdanit,“ říká Lavi.

Lavi se vykopávkami na Velké čínské zdi zabývá už od 90. let minulého století a patří mezi přední odborníky na tuto problematiku. Podle něj je také důležité si uvědomit, že většina zdi byla postavena předtím, než se Čingischán vůbec narodil. „Byla postavena rozhodně dříve, než se Čingischán stal nějakou hrozbou,“ dodává Lavi. Zajímavé je, že žádná dynastie se ke stavbě zdi přímo nehlásí, v čínských historických pramenech je zmiňována jen zřídka, na to, jak kolosální stavba to je. Pokud by šlo o fortifikaci proti vnějším nepřátelům, zřejmě by se panovníci předháněli v tom, aby byli uvedení jako její stavitelé. Nic takového ale podle Laviho v pramenech není. Jestli se tato kontroverzní a zcela nová teorie prosadí do vědeckého diskursu, je ale v tuto chvíli předčasné říct.

user-avatar

Tomáš Chalupa

25. 06. 2020 | 06:00

Zavří­t reklamu