Pojmem lucidní snění označujeme stav, kdy si je spící člověk vědom toho, že spí, a je schopen ovlivňovat své sny. Podle studie z roku 2016 je tohoto "probuzení ve snu" schopno dosáhnout až 23 % spáčů. Ve své nejnovější studii se na fenomén zaměřil mezinárodní tým vědců.
Experiment provedly čtyři nezávislé laboratorní skupiny v USA, Německu, Francii a Nizozemsku. Každý účastník studie měl na sobě elektrody, které měřily jeho mozkovou činnost, činnost svalů a sledovaly pohyb očí. Když se spáč dostal do fáze REM, ve které nejčastěji dochází k výskytu lucidního snění, badatelé s ním začali komunikovat pomocí předem nacvičených signálů v podobě blikajícího světla, pípání nebo poklepání na část těla. Vedle toho byly snílkovi pokládány otázky, na které měl odpovídat pohybem očí nebo pohybem tváře, což zaznamenávaly právě připojené elektrody.

Chcete zažít lucidní snění? Vědci objevili nejspolehlivější metodu
I když bylo obtížné přivodit lucidní snění v laboratorních podmínkách, u 6 z 36 případů skutečně došlo ke komunikaci mezi spícím člověkem a bdělými vědci. Autoři studie, která vyšla v žurnále Current Biology, považují tento výsledek za úspěch.
„Normálně byste očekávali, že pokud se pokusíte navázat hovor s někým, kdo spí, neodpoví vám. I když jsme doufali v příznivý výsledek, stejně jsme nemohli uvěřit tomu, když některý z účastníků poprvé odpověděl na naši otázku,“ říká vedoucí práce Karen Konkoly, kognitivní neurovědkyně z Northwestern University v Illinoisu.

Sny jsou pokračováním našeho každodenního života, odhalila rozsáhlá studie
Závěry studie chválí také další vědci napříč světovými univerzitami. „Taková obousměrná komunikace – zvenčí dovnitř snu a naopak – zní jako něco ze sci-fi. Vzhledem k tomu, jak náročné je vyvolat v laboratoři lucidní snění a že studii provedly čtyři na sobě nezávislé laboratorní skupiny, je úsilí vědců pozoruhodné,“ říká například Pilleriin Sikka, neuroložka ze švédského Skövde.
Pomocí metod aplikovaných v experimentu bychom mohli vytvářet doslova sny na míru, a díky nim se tak lépe učit nebo se snadněji vypořádávat s prodělanými traumaty. Podle Roberta Stickgolda, harvardského profesora psychologie a ředitele spánkového střediska, je nová studie průkopnická.

Nedostatek spánku způsobuje, že mozek začne sám sebe požírat
„Retrospektivní povaha snů je výzvou k jejich studiu. Oboustranná komunikace v reálném čase mezi vědci a lucidními snílky ponořenými ve fázi REM nám nabízí nový a vzrušující pohled na studium snů a snění. Stále ovšem není jasné, jak snadno lze tyto počáteční poznatky promítnout do reálného života, ani nám to nezodpovídá složitější otázky ohledně povahy a funkce snů,“ uvedl vědec.