válkaČeskoslovenskoobjevy

Vědci zkoumali deník zesnulého polárníka, už se ví, proč zemřel

Vědci zkoumali deník zesnulého polárníka, už se ví, proč zemřel
Zdroj: Wikimedia Commons
+ 1 fotka+ 2 fotky

Vědci analyzovali deník, který patřil dánskému polárníkovi Jørgenu Brønlundovi. Ten zahynul v roce 1906 v severním Grónsku při polární výpravě, která dopadla tragicky. Vědci se domnívají, že díky deníku znají okolnosti Dánovy smrti.

Tomáš Chalupa 10. června 2021

Jørgen Brønlund byl součástí šestičlenné expedice do posledních neprobádaných oblastí severního Grónska. Měl tak doplnit poslední bílá místa na mapách dalekého severu. Svou základnu měla skupina v malé meteorologické stanici v Dove Bay, kde podzim a zimu strávila tím, že rozmísťovala podél své předpokládané trasy pochodu úložiště zásob. Pak s příchodem jara mohla expedice konečně vyrazit na sever. Brønlund mimo jiné vedl i deník výpravy.

Postupovali na sever podél pobřeží, ale podmínky se zhoršovaly. Postupně skupina zjistila, že je postup podél pobřeží zavedl mnohem severněji, než předpokládali. Bylo to dáno nekvalitností náčrtků, které jim zanechal jiný slavný polárník Robert Peary. Jeho mapky a náčrtky nebyly přesné a expedici dostaly do situace, že byla daleko na severu s velmi malým množstvím zásob.

Thumbnail # Polární expedice se vydala za přeludem, došlo i na vraždu
Mohlo by Vás zajímat:

Polární expedice se vydala za přeludem, došlo i na vraždu

Skupina se rozdělila na dvě poloviny. První trojice se měla držet západního směru a putovat podél pobřeží a postupně se vrátit zpět. Druhá trojice, kde byl i Brønlund, měla putovat na sever a postupně dojít do neprobádaných končin na ledu. Skupina dorazila k fjordu, který se dnes jmenuje Hagenův fjord. Došli tak k plánovanému cíli a Hagen, který dělal náčrtky map, tak dokázal sestavit mapu oblasti.

Při cestě zpět se ale věci zkomplikovaly. Led v létě roztál, takže místo po ledě musela trojice putovat hlouběji do vnitrozemí. Měli jen čtyři psy a jedny sáně s minimem zásob, navíc sáně byly poškozené. Jejich boty byly v hrozném stavu. „Žádné jídlo, žádné boty, stovky mil před námi. Naše akcie nejsou moc vysoko,“ napsal k tomu do deníku Brønlund.

Psy nechtěli sníst, protože je potřebovali pro cestu zpět, navíc byli hrozně vyhublí a moc masa by z nich stejně nebylo. Trojice se vzepnula k poslednímu pokusu – impozantnímu pochodu trvajícímu 26 dní, při kterém ušli 260 kilometrů. Bohužel to nestačilo. „Končím na 79°, kvůli těžkostem při cestě vnitrozemí v listopadu. Nemůžu jít dál kvůli mým zmrzlým nohám. Hagen zemřel 15. listopadu, Erichsen o deset dní později.“

Thumbnail # První horolezkyně a polárnice: na svahy se škrábaly v sukních a podpatcích
Mohlo by Vás zajímat:

První horolezkyně a polárnice: na svahy se škrábaly v sukních a podpatcích

Jeho tělo bylo jediné, které se našlo, a to čtyři měsíce po smrti. Brønlund měl u sebe mapy, což byl hlavní smysl jejich cesty, a onen deník. Na poslední stránce deníku byla černá skvrna, kterou vědci nyní analyzovali. Obsahovala spálenou gumu, olej, petrolej a výkaly. Z toho vyplývalo, že Brønlund se dostal do jednoho skladu, kde byl petrolejový vařič Lux a zápalky. Nepodařilo se mu jej ale zapálit, pouze rozlil kousek na svůj deník. Když pochopil, že už si nedokáže ani zapálit vařič, zabalil se do kožešin a zemřel. Vařič je dnes uložen v Arktickém institutu v Kodani a deník v Národní knihovně rovněž v Kodani.

Související články

Další články

Zavří­t reklamu