válkaČeskoslovenskoobjevy

Vědci poprvé zmapovali vnitřek planety Mars

V časopise Science byla zveřejněna v rámci tří nových studií také vůbec první mapa nitra planety Mars. Ta připomíná broskev, která se rozřízne a odhalí obrovskou žlutou pecku. Tento unikátní pohled do nitra Marsu je vyvrcholením dvouletého výzkumu (a desetiletí plánování) mise sondy InSight – stacionárního vědeckého robota NASA, který byl na Mars vyslán v roce 2018 s jediným úkolem – studovat neviditelné vnitřnosti rudé planety. Přibližně měsíc po přistání na rovné a hladké pláni známé jako Elysium Planitia sonda InSight použila své robotické rameno k instalaci malého seismometru na nedaleký povrch Marsu a začala naslouchat marsotřesení – seismickým vibracím uvnitř planety, podobným zemětřesením na Zemi.

„Na rozdíl od Země nemá Mars žádné tektonické desky, jeho kůra je naopak jako jedna obrovská deska,“ napsali vědci z NASA ve svém prohlášení. „V marťanské kůře však přesto vznikají zlomy neboli skalní trhliny, a to v důsledku napětí způsobeného mírným smršťováním planety při jejím dalším ochlazování.“
Tyto zlomy mohou mít za následek seismické vibrace – a za poslední dva roky jich InSight detekoval 733. Na základě 35 největších marsotřesení (každé o síle mezi 3,0 a 4,0 magnitudy ) vědci NASA vypočítali, jak rychle a jak daleko se seismické vlny pohybují uvnitř planety, což jim umožnilo zmapovat její vnitřní struktury.

Tým zjistil, že stejně jako Země se i nitro Marsu skládá ze tří vrstev – kůry, pláště a jádra -, ale velikost a složení těchto vrstev se u obou světů značně liší. Marťanská kůra je například mnohem tenčí, než vědci očekávali, měří do hloubky 12 až 23 mil (20 až 37 km) a obsahuje dvě nebo tři podvrstvy (pro srovnání, zemská kůra sahá podle USGS maximálně do hloubky asi 62 mil, tedy 100 km).
Pod kůrou se nachází rozsáhlý plášť, který sahá asi 969 mil (1 560 km) pod povrch Marsu, a za ním následuje obrovské jádro, které začíná asi v polovině vzdálenosti mezi povrchem a středem planety. Jádro – roztavené, podobně jako vnější jádro Země – bylo větší i tekutější, než vědci očekávali.

Vědci stále nevědí, zda Mars obsahuje pevné vnitřní jádro, jako je tomu u Země – nicméně už pouhé změření vnějšího jádra planety po pouhých několika letech studia je podle vědců pozoruhodným úspěchem.
„Vědcům trvalo stovky let, než změřili jádro Země,“ uvedl Simon Stähler, hlavní autor jedné z nových prací a profesor věd o Zemi na švýcarské výzkumné univerzitě ETH v Curychu. „Po misích Apollo jim trvalo 40 let, než změřili jádro Měsíce. InSight potřeboval k měření jádra Marsu pouhé dva roky.“

Další články

Zavří­t reklamu