válkaČeskoslovenskoobjevy

Vědci konečně vysvětlili záhadu podivných dánských krystalů

Vědci konečně vysvětlili záhadu podivných dánských krystalů
Zdroj: profimedia.com
+ 3 fotky+ 4 fotky

Jednou z geologických hádanek vrtajících vědcům hlavou bylo, jak se ve skleníkových podmínkách raného eocénu (před 56–48 miliony let) podařilo utvořit obrovské množství obřích glendonitových krystalů.

Yvonne Pokorná 20. srpna 2021

Glendonity jsou vzácné krystaly uhličitanu vápenatého, které vznikly chemickou přeměnou původního minerálu, jímž byl v tomto případě ikait. Nejde tedy o běžný minerál, ale o takzvaný pseudomorf.

Glendonity se tvoří při teplotách nižších než 4 stupně Celsia. Desítky miliony glendonitů se nacházejí na dánských ostrovech Fur a Mors, kde byly datovány do období před 56-54 miliony let. A tento fakt ještě donedávna vrtal vědcům hlavou. Epocha eocénu byla spojena s výrazným oteplením, klima bylo tehdy citelně teplejší, než je dnes.

„Proč nacházíme glendonity z horkého období, kdy se teploty pohybovaly v průměru nad 35 stupňů, je již dlouho záhadou,“ uvedl geolog Nicolas Thibault z Kodaňské univerzity. Podle něj je nemožné, aby za těchto podmínek tyto krystaly vznikly.

Po podrobné chemické analýze vzorků glendonitu a pomocí techniky zvané shluková izotopová termometrie, která umožňuje  sledovat teploty v hluboké historii Země, našel Thibault se svým týmem odpověď: eocén možná nebyl tak rovnoměrně teplý, jak se dříve myslelo.

Thumbnail # Obří fosilie 10 milionů let starého stromu přinesla překvapivá fakta o dávné minulosti
Mohlo by Vás zajímat:

Obří fosilie 10 milionů let starého stromu přinesla překvapivá fakta o dávné minulosti

Hypotézy o chladnějších obdobích v eocénu byly sice předloženy již dříve, ale důkazy byly dosud neprůkazné. Nový chemický rozbor však mluví ve prospěch této teorie. Modely naznačují, že se glendonity vytvořily ve vodách pod 5 stupňů Celsia v hloubce asi 300 metrů.

Sedimentární vrstvy popela na ostrově Fur poukazují na možnost, že za tyto chladnější epizody v eocénu mohly lokální sopečné erupce. „V tomto období došlo pravděpodobně k velkému počtu sopečných erupcí v Grónsku, na Islandu a v Irsku,“ podotkl Thibault. „Ty uvolňovaly kapičky kyseliny sírové do stratosféry, které tam mohly zůstat roky a zastiňovaly planetu před Sluncem a odrážely pryč sluneční světlo.“ A právě to by vysvětlovalo, proč byly některé oblasti v období eocénu chladné. Jak ukazují jiné geologické záznamy – včetně těch z Arktidy – k tomuto poklesu teplot během eocénu nedocházelo po celém světě.

Thumbnail # Český geolog objevil nový minerál, pojmenoval ho příbramit
Mohlo by Vás zajímat:

Český geolog objevil nový minerál, pojmenoval ho příbramit

Výsledek studie vědcům umožní lépe odhadovat naši klimatickou budoucnost. Možná nebudeme mít v nejbližší době oblohu zastíněnou sopečným popelem, nicméně dnes procházíme rychle se měnícím klimatem – stejně jako některé části světa před více než 50 miliony let, dlouho předtím, než se na scéně objevil člověk. „Naše studie pomáhá vyřešit záhadu o glendonitech a také ukazuje, že v jinak teplejších klimatech jsou možné chladnější epizody,“ poznamenává Thibault a dodává: „Totéž se dá říci o dnešku, když připustíme možnost náhlé změny klimatu.“

Související články

Další články

Zavří­t reklamu