Rekonstrukce starověké dětské láhve na pití. Foto: Helena Seidl da Fonseca

Rekonstrukce starověké dětské láhve na pití. Foto: Helena Seidl da Fonseca | zdroj: sciencealert.com


V pravěku lidé krmili své děti kravským mlékem z dětských lahviček

TÉMATA: starověk | výživa | děti | mléko

user-avatar

Lenka Vovsová

14. 04. 2020 | 09:00

Přibližně před dvěma a půl tisíci lety bylo na území dnešního jižního Německa pochováno tělo malého chlapce. Jeho zápěstí zdobil malý bronzový náramek a u jeho nohou ležel malinký keramický džbánek. Jak se později ukázalo, tato malá nádobka ve skutečnosti sloužila ke krmení. Vědecké analýzy na stěnách této a mnoha podobných nádobek odhalily zbytky mléčné stravy a poukázaly tím na fakt, že lidé v dávné minulosti svoje děti přikrmovali kravským mlékem.

Tyto malé nádobky připomínající tvar ženského prsu byly nalezeny vedle ostatků malých dětí v mnoha hrobech po celé Evropě. Historické nálezy vztahující se k období 5 500 př. n. l. dokládají, že tyto nádobky se používaly zejména v pozdní době bronzové a na začátku doby železné.

O tom, že se skutečně jedná o starověké dětské lahvičky, svědčí nejen jejich typický tvar a místa nálezů, ale dokazují to také výsledky vědeckých rozborů. Britští a němečtí výzkumníci provedli chemické testy tenkého filmu na vnitřních stěnách dvou nádobek, které byly nalezeny na hřbitově v dolním údolí Altmühle v Bavorsku. Obě nádobky měřily v průměru asi padesát milimetrů a byly téměř neporušené. Na rozdíl od jiných nádobek měly široké otvory, kterými bylo možné snáze odebrat vzorky zaschlého materiálu na jejich stěnách. Společně s těmito dvěma nádobkami vědci zkoumali ještě třetí, rozbitou nádobku, která byla nalezena mezi zpopelněnými ostatky.

Zachovalá organická hmota, kterou vědci odebrali ze stěn nádobek, obsahovala velké množství živočišných tuků, charakteristickou složku kravského mléka. Hmota obsahovala také kratší řetězce mastných kyselin, které se v nádobkách běžně nenacházely, což vypovídá o tom, že mléko bylo z nádobek konzumováno spíše čerstvé než zpracované. Analýza odhalila, že v jedné ze dvou neporušených nádobek a ve třetí rozbité nádobě se mohlo nacházet také kozí mléko. Druhá nádoba s největší pravděpodobností obsahovala mix lidského mléka a mléka prasete

Na základě této chemické analýzy vědci dospěli k závěru, že nádobky se skutečně používaly ke krmení dětí zvířecím mlékem (namísto lidského mléka) během jejich odstavování. Do jaké míry tyto nádobky nahrazovaly mateřské mléko, není doposud zcela jasné, ale je velmi nepravděpodobné, že by kravské mléko bylo jediných zdrojem obživy dětí v dávnověku. Zvířecí mléko ve skutečnosti postrádá živiny, které dětem pomáhají ve správném vývoji, a mimo to obsahuje tuky, které ztěžují správné vstřebávání živin. Nehledě na zvýšené riziko kontaminace mléka nejrůznějšími patogeny. 

V místech neolitických nalezišť v oblasti Středozemního moře byly nalezeny nádobky zvířecích tvarů, ve kterých byly rovněž zjištěny stopy kravského mléka. Nevyřešenou  otázkou zůstává, proč vlastně lidé dětem kravské mléko podávali. Získávaly děti z kravského mléka nějaké speciální živiny navíc? Sloužilo kravské mléko jako náhrada, když žena měla málo mateřského mléka? Jedná se zde o kulturní důvod? Existuje hypotéza o tom, že v dobách, kdy naši předkové žili agrárním způsobem života a běžně se rodilo více dětí, mléko z hospodářských zvířat mohlo pomáhat s předčasným odstavením. 

Dnes se mléčná strava stala natolik běžnou a frekventovanou součástí jídelníčku západní populace, že někdy je třeba vyrovnávat se také s jejími negativními důsledky pro lidské zdraví.

user-avatar

Lenka Vovsová

14. 04. 2020 | 09:00

Zavří­t reklamu