válkaČeskoslovenskoobjevy

Válečný zajatec dostal povolení navštívit umírající matku za předpokladu, že se vrátí. Slib splnil

Válečný zajatec dostal povolení navštívit umírající matku za předpokladu, že se vrátí. Slib splnil
Zdroj: dailymail.co.uk

Britský válečný zajatec Robert Campbell dostal od německého císaře speciální povolení navštívit nemocnou matku. Výsady nezneužil a po domluvené době se vrátil do německého zajetí.

Simona Knotkova 27. dubna 2020

Brit Robert Campbell narukoval do armády v roce 1903. Později vedl první pluk východního Surrey, se kterým v červenci 1914 obsadil francouzský kanál Mons-Condé. Pouhý týden poté jednotku napadli Němci a Campbell skončil s vážným zraněním ve vojenské nemocnici v Kolíně nad Rýnem. Jeho další kroky už bohužel vedly do zajateckého tábora v Magdeburgu.

Zde se na konci roku 1916 dozvěděl, že jeho matka Louise umírá na rakovinu. Zoufalý muž se rozhodl pokusit štěstí a požádal o dočasnou propustku domů. Se svou prosbou zamířil rovnou na nejvyšší místo, za německým císařem Vilémem II. Pruským. Panovník jeho požadavku překvapivě vyhověl, ale pouze za předpokladu, že se kapitán po dvou týdnech vrátí do tábora. Co je z dnešního pohledu asi ještě překvapivější – mladý muž tuto podmínku splnil.

„Kapitán Campbell byl důstojník a slíbil na svou čest, že se vrátí. Kdyby se nevrátil, ostatní zajatci by za něho neschytali žádný trest. Podle mě je nejúžasnější, že ho Britové nechali vrátit se zpátky do Německa. Mohli mu říct: ‚Nikam nepůjdeš, zůstaneš už tady.‘ Podle mě se jedná o naprosto ojedinělý případ, který nemá obdoby,“ vypráví historik Richard van Eden. O příběhu se dozvěděl díky korespondenci mezi britským a německým ministerstvem zahraničí. Popsal ho v jedné ze svých posledních knih Meeting the Enemy: The Human Face of the Great War (2013).

U matčina lože v kentském Gravesendu strávil Campbell týden. Žena zemřela o tři týdny později, v únoru 1917. Po svém návratu do Německa zůstal kapitán v táboře až do konce 1. světové války. Tato zkušenost v něm ale nezanechala trpkou pachuť a v armádní činnosti pokračoval až do roku 1925. Na scénu se opět vrátil v čase druhého světového konfliktu, kdy působil jako šéf Královského pozorovatelského sboru. Zemřel v červenci roku 1966 ve věku 81 let.

Další články

Zavří­t reklamu