válkaČeskoslovenskoobjevy

Válečná trofej maršála Radeckého: Smažený řízek ovládl českou kuchyň a obletěl svět

Válečná trofej maršála Radeckého: Smažený řízek ovládl českou kuchyň a obletěl svět
Zdroj: wikipedia commons

Vepřový řízek patří k nejoblíbenějším pokrmům u nás a často jej označujeme za český národní pokrm. Nemůže chybět při nedělním obědu a někteří mu dokonce i o Vánocích dávají přednost před tradičním českým kaprem. Svůj původ má však v cizině a za jeho import do českých zemí vděčíme slavnému českému generálovi.

Václav Pokorný 23. prosince 2017

Smažený řízek získal věhlas až zásluhou českého vojevůdce, polního maršála Josefa Václava Radeckého (1766–1858). Ten jako vrchní velitel císařských vojsk v Itálii potlačil povstání proti rakouské nadvládě a při závěrečných bojích v roce 1849 obsadil Benátky. V tomto městě na lagunách se Radecký během svého tažení zastavil v hotelu Danieli na večeři. Zdejší číšník mu naservíroval specialitu italských kuchařů, zvanou Cotoletta alla Milanese. Dozlatova osmažený plátek masa Radeckému natolik zachutnal, že požádal kuchaře o recept. Jednalo se o dobře naklepané maso z telecí kýty, obalené v parmezánu a strouhance.

Polní maršálek hrabě Radecký z Radče

Polní maršálek hrabě Radecký z Radče

Recept na nevídanou italskou specialitu Radecký přivezl jako vzácný dárek rakouskému císaři Františku Josefovi I. Císařská kuchyně dostala pokyn, aby lahůdku podle receptu vyrobila. Mouka, vejce i strouhanka byly v císařské kuchyni samozřejmostí, ale parmezán v ní chyběl, a tak se kuchař bez něj musel obejít. Císaři však tento řízek i bez parmezánu mimořádně zachutnal a nechal si jej dělat častěji. Pokrm časem v Rakousku zdomácněl a dostalo se mu názvu „Vídeňský řízek.“

Maso s plátky zlata patří i dnes ke gastronomickým lahůdkám jen pro ty nejbohatší labužníky.

Maso s plátky zlata patří i dnes ke gastronomickým lahůdkám jen pro ty nejbohatší labužníky.

Podle historiků gastronomie ovšem řízek není původním italským pokrmem. V určité podobě ho znali už staří Řekové. Od 9. století se na hostinách byzantských císařů servírovaly dokonce masové kousky obalované v plátcích zlata. Tuto nákladnou lahůdku měli po vzoru císařů ve svém jídelníčku také šlechtici a kupci, kteří byli zámožnější, a mohli si tak tuto specialitu dovolit. V této úpravě se řízek dál šířil do severní Afriky, Španělska a nakonec do Itálie. Ve středověku, zřejmě někdy v 16. století, nahradila zlaté plátky strouhanka.

Zlato nahradila strouhanka. Díky ní může být řízek do zlatova usmažený.

Zlato nahradila strouhanka. Díky ní může být řízek do zlatova usmažený.

I dnes je řízek v mnoha koutech světa oblíben, kde si ho uzpůsobují a vylepšují podle místních zvyklostí. U nás se nedělá z telecího masa jako v Rakousku, nýbrž nejčastěji z masa vepřového. To je ten hlavní důvod, proč je náš řízek menší, tlustší a prorostlejší.

Další články

Zavří­t reklamu