Hřbitov obětí masakru ve Srebrenici se každý rok zaplňuje novými hroby.

Hřbitov obětí masakru ve Srebrenici se každý rok zaplňuje novými hroby. | zdroj: apnews.com


V Srebrenici i po 25 letech pohřbívají oběti masakru

TÉMATA: válka v bosně | hřbitovy | masakry

user-avatar

Tomáš Chalupa

11. 07. 2020 | 18:59

Po pětadvaceti letech od nejhoršího poválečného masakru v Evropě bylo pohřbeno devět chlapců do země na hřbitově v Srebrenici. Jejich náhrobní kameny se připojily k tisícovkám dalších, které již na hřbitově stojí. Všech devět zemřelo ve stejném měsíci a stejném roce.

Během 10 dní zmizelo beze stopy 8000 bosenských muslimů poté, co jejich město obsadily jednotky bosenských Srbů. Ti, co je zabili, si dali záležet, aby je jejich blízcí nenašli a nepoznali. Všechna těla naházeli do masových hrobů a zahrabali hlínou. Později je ale znovu pomocí buldozérů vyhrabali a rozházeli do různých dalších masových hrobů po celé zemi. Tím chtěli zahladit stopy svého válečného zločinu.

Od roku 1996 tak odborníci řešili jednu z největších forenzních hádanek v dějinách. Museli najít kosti a další pozůstatky a dát jim jména těch, kterým kdysi patřily. Jakmile se podařilo nějaké ostatky identifikovat, byly poslány příbuzným a došlo k jejich opětovnému pohřbení. Zvláštní obřad se k tomu koná každoročně 11. července. Tehdy začal masakr ve Srebrenici.

Fazila Efendičová chodí na tyto obřady každý rok. Už zde také pohřbila svoji sestru a manžela, které zabili Srbové. Jak sama říká, je pro ni důležité mít místo, kam může chodit pokládat květiny a vzpomínat. „Neexistují slova, kterými by se dal popsat zármutek, jež člověk cítí, když své milované vidí naskládané jako hromadu kostí. Navštívila jsem každý nově objevený masový hrob, podívala jsem se do každého z nich," říká Efendičová.

Kosti jejího manžela byly nalezeny ve dvou různých hrobech. Teď pohřbívá svého syna Fejza, jehož kosti byly nalezeny na různých místech. Efendičová chce, aby ležel vedle svého otce.

Vyšetřování a identifikaci mrtvých provádí Mezinárodní komise pro pohřešované osoby. Založil ji v roce 1996 Bill Clinton a postupem času se z ní stala mezinárodně uznávaná instituce se sídlem v Haagu. Specialistům komise se podařilo identifikovat 70 procent mrtvých z bosenských válek. Jejich práce nekončí ani po 25 letech, na identifikaci čekají další tisíce těl. Úřad navíc působí i u dalších válek či živelných katastrof po celém světě.

user-avatar

Tomáš Chalupa

11. 07. 2020 | 18:59

Zavří­t reklamu