Vikinské lodě obléhají Paříž.

Vikinské lodě obléhají Paříž. | zdroj: thevintagenews.com


V roce 845 Vikingové vyplenili Paříž, král jim musel zaplatit, aby odešli

TÉMATA: vikingové | francie | paříž | francká říše | středověk

user-avatar

Tomáš Chalupa

7. 12. 2019 | 11:00

Vikingové oblehli a nakonec dobyli Paříž, což byl kulminační bod jejich invaze do Francké říše. Obávaní bojovníci ze severu město kompletně vyplenili a navíc rozhodně nehodlali odejít.

Vikinská vojska vedl Ragnar, vůdce vybraný dánským králem Horikem. Jeho flotila 120 lodí vplula do Seiny a plula proti proudu do vnitrozemí. V západofrancké říši tou dobou vládl Karel II. Holý, který měl z postupu obřího vojska těžkou hlavu. Poslal proti Vikingům poměrně slabou armádu, kterou Vikingové z části porazili a z části zahnali na útěk. Vikingové pak pohodlně vpluli přímo do Paříže, kde řádili a plenili tak, jak to dělali kdekoliv jinde.

Karel II. Holý k nim vyslal posly, aby zjistil, za jakých podmínek jsou ochotní město opustit. Vikingové požadovali výkupné a král jim musel poslat neuvěřitelných 2570 kilogramů zlata a stříbra. Vikingové sice odtáhli, ale jen poté, co se Karel zavázal platit další a další poplatky. Celkově bylo podobných plateb třináct a Karel si jimi zajišťoval klid před dalšími vikinskými výpady.

Západofrancký král byl za tyto poplatky mnohokrát kritizován s tím, že nebyl schopen bránit ani své hlavní město. Ovšem pravdou je, že panovník měl v té době ještě mnoho jiných starostí, když musel potlačovat četné revolty a také se neustále potýkat se svými příbuznými, kteří rovněž chtěli usednout na trůn. Na boj se silnými Vikingy už mu zkrátka nezbývaly síly, navíc na šlechtu ani velmože se příliš spoléhat nemohl, a těžko by tak shromáždil vůbec nějaké vojsko ochotné bojovat.

Ostatně stejný ostud jako Paříž postihl v tom samém roce také Hamburk, čerstvě povýšený papežem na arcibiskupské město. I tam Vikingové zaútočili a město obsadili. Východofrancký vládce Ludvík Němec ovšem postupoval jinak. Vyslal poselstvo Horikovi, aby okamžitě zaplatil reparace za plenění Hamburku a také vrátil všechny zajatce, které pobral. A Horik skutečně souhlasil, protože si uvědomil, že zřejmě přestřelil. Nemohl válčit se dvěma mocnými říšemi, navíc když na jeho Dánsko zle dotíral ze Švédska král Olaf, se kterým vše směřovalo k válce. Horik tak poslal Ludvíkovi dary a uzavřel s ním mírovou smlouvu.

Ragnarovi se ale jeho výboje příliš nevyplatily. Jeho vojáci v průběhu obléhání Paříže začali umírat na mor. Horikovi Ragnar sice přinesl obrovské množství zlata a stříbra, ale v zápětí se na kolenou rozplakal, protože nesvedl se svými muži žádnou velkou bitvu a nikde nenarazil na důstojný odpor. Horik ale nebyl příliš potěšen, protože Ragnarovi muži stále umírali na mor. Raději nechal všechny přeživší popravit a všechny zajatce propustit.

Vikingové se do Paříže vrátili ještě několikrát, až se je konečně podařilo odrazit při velkém obléhání v roce 886.

user-avatar

Tomáš Chalupa

7. 12. 2019 | 11:00

Zavří­t reklamu