K určení přibližného věku museli vědci použít méně populární urano-thoriovou metodu.

K určení přibližného věku museli vědci použít méně populární urano-thoriovou metodu. | zdroj: livescience.com


V mexické jeskyni byly objeveny pozůstatky pravěké ženy. Zemřela nejspíše násilnou smrtí

TÉMATA: archeologie | pravěk | mexiko

user-avatar

Simona Knotková

20. 02. 2020 | 10:00

V roce 2016 potápěči objevili pozůstatky ženy, která více než 9900 let ležela v jeskyni na Yucatanském poloostrově. Vědci se nyní pokouší zjistit detaily o její smrti.

Nekompletní kostru, označovanou podle místa nálezu jako Chan Hol 3, objevila dvojice potápěčů Vicente Fito a Ivan Hernández. Patřila asi 164 centimetrů vysoké ženě, které zemřela kolem třicátého roku života. Právě způsob úmrtí se stal předmětem bádání archeologů. Podle zranění na třech různých místech lebky se totiž zdá, že pravěká Mexičanka zemřela násilnou smrtí. Povrch lebky je navíc posetý malými prohlubeninami.

"Vypadá to, že tato žena prožívala velmi těžké časy a měla nesmírně nešťastný konec svého života. Jedná se samozřejmě jen o spekulace, ale vzhledem ke zraněním a patologické deformaci lebky je možné, že byla vyloučena ze své skupiny a zabita, nebo ponechána v jeskyni, kde zemřela. Stopy hojení jsme nenašli, ale i tak nelze s jistotou určit, zda byly příčinou úmrtí právě tyto rány," sdělil vedoucí studie Wolfgang Stinnesbeck, profesor biostratigrafie a paleoekologie na univerzitě v německém Heidelbergu.

Zdeformovaný povrch lebky mohla způsobit treponema peritonitis, bakterie příbuzná té, která vyvolává syfilis. Přítomnost závažného onemocnění mohla způsobit, že byla žena vyloučena z komunity, napadena či zabita. Existují ale i další možné příčiny nerovnoměrného povrchu lebky, jako například kostní zánět. Je rovněž možné, že lebka ležící tisíce let v jeskyni zkorodovala. Záhadu by v budoucnu mělo objasnit CT skenování.

Zajímavostí je, že – stejně jako všechny předešlé dva nálezy z místa nedaleko Tulumu – také lebka Chan Hol 3 se liší od těch, které byly ve spojitosti s ranou americkou kulturou dosud objeveny a zkoumány. Na rozdíl od jiných je o něco málo delší a užší v oblasti mozkové schránky. Užší je také její obličej. Na základě tohoto zjištění vědci usuzují, že na konci doby ledové byly na území dnešního Mexika minimálně dvě odlišné skupiny lidí.

O něco méně překvapivější byl nález zubních kazů, kterými disponovaly také další lebky vylovené u Tulumu. Všechny kosterní pozůstatky tedy patřily nejspíše lidem, jejichž strava byla bohatá na cukry.

user-avatar

Simona Knotková

20. 02. 2020 | 10:00

Zavří­t reklamu