válkaČeskoslovenskoobjevy

V haldách odpadků našli archeologové důkaz o tom, co urychlilo rozklad byzantské říše

V haldách odpadků našli archeologové důkaz o tom, co urychlilo rozklad byzantské říše
Zdroj: nationalgeographic.co.uk
+ 5 fotek+ 6 fotek

Zlatým dolem jsou pro archeology hory odpadů z dávných dob. Mohou si v nich číst jak v knize a zjistit zajímavé věci. Například proč mocná byzantská říše podlehla na východě islámské expanzi.

Yvonne Pokorná 27. ledna 2020

Byzantská říše, někdy také historiky nazývána jako Východořímská říše, trvala přibližně mezi lety 330 až 1453 a během té doby se její velikost dramaticky měnila. Největšího územního rozmachu dosáhla v 6. století za panování Justiniána I. (kolem 482– 565), kdy ovládala Řecko, Itálii, Balkán, Malou Asii, Severní Afriku a takzvanou Levantu, což je tradiční název pro celou oblast Východního Středomoří. O tuto východní část říše ji ale v 7. století připravily islámské nájezdy. Podle nedávného výzkumu tomu svou měrou napomohla matka příroda.

Na tuto stopu vědce přivedly obrovské kopce na okraji starověkého města Haluza (řecky Elusa), ležícího v Negevské poušti. Když do nich kopli, zjistili, že nejde o nic jiného než o skládky odpadu, které se tu postupně vršily během půldruhého století, a šlo tak nejspíš o městem dobře organizovanou likvidaci odpadů, které se vyvážely na předem určené místo. Pak ovšem sběr odpadů natrvalo ustal. Došlo k tomu téměř sto let před islámskou invazí, tedy ještě dříve, než se zhroutila byzantská říše. To podle archeologů naznačuje, že už v té době Haluza i jiná města Levanty procházely těžkými časy. Skoncování s organizovaným sběrem odpadů totiž svědčí o selhání infrastruktury, a to nastává vždy, když civilizace stojí před kolapsem. Co ale tuto krizi způsobilo, když ne cizí nájezdníci?

Odpověď na tuto otázku přinášejí jiné výzkumy. Podle nich severní polokouli zasáhla takzvaná pozdní antická malá doba ledová, způsobená sopečnými erupcemi v letech 536, 540 a 547. Letní teploty v Evropě tehdy klesly o 2,5 stupňů Celsia a obloha byla po 18 měsíců zahalena sopečným prachem. To vedlo k neúrodě, hladomoru, migraci a politickým nepokojům. Aby toho nebylo málo, tak počátkem čtyřicátých let 6. století postihl říši pustošivý justiniánský mor, jemuž padla za oběť asi čtvrtina populace Východního Středomoří. To učinilo tuto oblast mimořádně zranitelnou vůči islámské expanzi, zahájené Araby počátkem třicátých let 7. století. V jejím důsledku byzantská říše nakonec přišla o téměř dvě třetiny svého dřívějšího území.

 

Další články

Zavří­t reklamu