válkaČeskoslovenskoobjevy

V dobách velkého sucha tavili dávní Pueblané led v jeskyních

V dobách velkého sucha tavili dávní Pueblané led v jeskyních
Zdroj: University of South Florida
+ 5 fotek+ 6 fotek

Domorodí indiáni z Nového Mexika čerpali v dobách sucha vodu z nitra lávových jeskyní, kde po staletí přetrvával led. Ten pak zahřívali a tavili ohněm. Archeologům to prozradily vrstvy dřevěného uhlí, jejichž stáří se shoduje s výrazným obdobím sucha v této oblasti.

Yvonne Pokorná 2. února 2021

Pro španělské dobyvatele byl západ Nového Mexika tak nehostinným krajem, že jej nazývali El Malpais – zlé země. Přesto se zde usídlili dávní Pueblané a stavěli si zde několikaposchoďové domy. Archeologům to dlouho vrtalo hlavou. Aby v pouštní oblasti mohli lidé takto přežívat, museli mít přístup k zásobám vody, které přečkaly i víceleté sucho. Nedávný objev zřejmě přináší vysvětlení.

V čedičových skalách Národního památníku El Malpais se nachází více než 400 lávových jeskyní. V 94 z nich panují mikroklimatické podmínky příznivé pro zachování ledu po mnoho let nebo dokonce staletí. Vědci z Jihofloridské univerzity zkoumali archeologické pozůstatky v „jeskyni 29“, aby rekonstruovali, jak lidé jeskyně v této oblasti využívali. Jeskyně 29 leží v nadmořské výšce 2 270 m nad mořem a je asi 14 metrů hluboká a 117 metrů dlouhá. Její dno je pokryto silnými vrstvami ledu.

V zimě proudí trychtýřovitým vchodem do jeskyně studený vzduch, který tlačí teplý vzduch ven. Chladný a hustý vzduch se zachytí v nejhlubších částech jeskyně a vytvoří kapsy stojatého vzduchu, kde teploty zůstávají pod mrazem i během léta. Pronikající voda zamrzá a vytváří usazeniny vrstveného ledu.

Thumbnail # Tajemná a děsivá jeskyně Piktů poprvé zpřístupněna široké veřejnosti díky 3D digitálnímu modelu
Mohlo by Vás zajímat:

Tajemná a děsivá jeskyně Piktů poprvé zpřístupněna široké veřejnosti díky 3D digitálnímu modelu

Při zkoumání ledových usazenin uvnitř této jeskyně našli vědci mezi vrstvami ledu vrstvy popela a dřevěného uhlí. Radiokarbonovým datováním uhlí určili, že lidé jeskyni navštěvovali opakovaně mezi lety 150 a 950 n. l. Jak ukázala analýza stromů rostoucích v okolí, v regionu došlo za posledních 2000 let k četným vlnám velkého sucha, které zasáhly puebloanskou společnost. Vědci tak zjistili, že lidé si přinesli do jeskyně dřevo, aby si rozdělali oheň, s jehož pomocí tavili led. Tímto způsobem získali potřebnou vodu k pití.

„Tento objev osvětluje jednu z mnoha interakcí mezi člověkem a prostředím v době, kdy změna klimatu přinutila lidi hledat vodní zdroje na nečekaných místech,“ uvedl profesor Bogdan Onac. Podle něj se v normálních dobách jeskynní led sám rozpouštěl a tvořil tůňky před vchodem do jeskyně, kam si dávní lidé chodili pro vodu. V dobách sucha však tento led ustoupil a bylo třeba si pro něj zajít hlouběji do jeskyně.

Vědci současně upozorňují, že staletí starý led uvnitř jeskyní dnes začíná tát, protože venkovní teploty stoupají v důsledku antropogenního globálního oteplování.

Související články

Další články

Zavří­t reklamu