Počátkem padesátých let komunistický ministerský předseda Antonín Zápotocký prohlásil ve filmovém týdeníku, že kouření tabáku patří ke zvyšující se životní úrovni. Spojování vyšší životní úrovně s intenzivním kouřením přineslo po několika letech ovoce, a Československo dosáhlo ve spotřebě cigaret neblahého evropského prvenství.
Po únorovém převratu v roce 1948 dostalo kouření tabáku požehnání od nejvyšších stranických představitelů. Někdejší šéf odborů a od června roku 1948 ministerský předseda Antonín Zápotocký prohlásil ve filmovém týdeníku, že „tabák sice není nezbytnou životní potřebou, ale patří k lepší životní úrovni“. Tabákové výrobky byly vyhláškou Státního úřadu plánovacího ze dne 15. 11. 1949 zařazeny mezi základní spotřební zboží,
a tak se začalo kouřit téměř všude. V soukromí, na veřejných místech, studenti kouřili v posluchárnách, učitelé ve svých kabinetech, straníci na schůzích, lékaři na chodbách nemocnic. Všudepřítomný cigaretový dým se stal ukazatelem růstu životní úrovně, a kdo nekouřil, byl považován téměř za podivína.

V 50. letech bylo kouření IN.
První úspěšné značky tabákového průmyslu vyráběné v poúnorovém Československu byly Partyzánky a Lípy, uvedené na trh symbolicky na První máj roku 1950. Mezi oblíbené cigarety patřily také Letky a Džunky.
Specialitou se v té době staly příležitostné emise cigaret vydané k významným výročím nebo k aktuálním kulturním a politickým událostem. V roce 1948 byly vyrobeny cigarety pro XI. sokolský slet a na Slovensku emise cigaret k IX. sjezdu KSS.

Takové slogany dnes už na krabičkách cigaret nenajdete.
Spotřeba tabáku závratně rostla a již na konci padesátých let zaujímalo Československo první místo v Evropě ve spotřebě cigaret na jednoho obyvatele. V celosvětovém měřítku to bylo třetí místo za Spojenými státy a Kanadou. Zároveň se poprvé z lékařských kruhů začala ozývat varování před nebezpečnými následky silného kuřáctví. Vzhledem k tomu, že statistické údaje o vlivu kouření tabáku na délku života a výskytu kardiovaskulárních chorob v tehdejším Československu neexistovaly, argumentovali naši lékaři alarmujícími výsledky výzkumů z Velké Británii a USA. Statistiky ze Spojených států jasně ukazovaly, že úmrtnost stoupá úměrně s počtem denně vykouřených cigaret.

Blankytně modrý potisk obalu cigaret značky Vřídlo naznačuje pokus prezentovat tabák jako zdroj osvěžení.
Na spojování dosud neškodného potěšení s přímým ohrožením zdraví a života zareagovali tuzemští výrobci cigaret novými obaly, svěžími barvami a krásnými zdravými motivy. Na lehkých mentolových cigaretách se objevila svěží zeleň a na obalu značky Vřídlo byl na světle modrém pozadí dokonce vytištěn gejzír léčivé vody.
Dnes je podobná propagace kouření samozřejmě nemyslitelná a na cigaretových krabičkách máme děsivá varování i hrozivé fotografie zdravotních problémů spojených s kouřením. Kouření je nezdravé, to víme, ale teď můžeme na chvíli zavzpomínat na to, jaké cigarety se za komunismu kouřily.