válkaČeskoslovenskoobjevy

V 50. letech se ke kouření nabádalo. Kdo nekouřil, nebyl frajer

V 50. letech se ke kouření nabádalo. Kdo nekouřil, nebyl frajer
Zdroj: ffa.vutbr.cz
+ 18 fotek+ 19 fotek

Počátkem padesátých let komunistický ministerský předseda Antonín Zápotocký prohlásil ve filmovém týdeníku, že kouření tabáku patří ke zvyšující se životní úrovni. Spojování vyšší životní úrovně s intenzivním kouřením přineslo po několika letech ovoce, a Československo dosáhlo ve spotřebě cigaret neblahého evropského prvenství.

Václav Pokorný 6. listopadu 2018

Po únorovém převratu v roce 1948 dostalo kouření tabáku požehnání od nejvyšších stranických představitelů. Někdejší šéf odborů a od června roku 1948 ministerský předseda Antonín Zápotocký prohlásil ve filmovém týdeníku, že „tabák sice není nezbytnou životní potřebou, ale patří k lepší životní úrovni“. Tabákové výrobky byly vyhláškou Státního úřadu plánovacího ze dne 15. 11. 1949 zařazeny mezi základní spotřební zboží,
a tak se začalo kouřit téměř všude. V soukromí, na veřejných místech, studenti kouřili v posluchárnách, učitelé ve svých kabinetech, straníci na schůzích, lékaři na chodbách nemocnic. Všudepřítomný cigaretový dým se stal ukazatelem růstu životní úrovně, a kdo nekouřil, byl považován téměř za podivína.

V 50. letech bylo kouření IN.

V 50. letech bylo kouření IN.

První úspěšné značky tabákového průmyslu vyráběné v poúnorovém Československu byly Partyzánky a Lípy, uvedené na trh symbolicky na První máj roku 1950. Mezi oblíbené cigarety patřily také Letky a Džunky.

Specialitou se v té době staly příležitostné emise cigaret vydané k významným výročím nebo k aktuálním kulturním a politickým událostem. V roce 1948 byly vyrobeny cigarety pro XI. sokolský slet a na Slovensku emise cigaret k IX. sjezdu KSS.

Takové slogany dnes už na krabičkách cigaret nenajdete.

Takové slogany dnes už na krabičkách cigaret nenajdete.

Spotřeba tabáku závratně rostla a již na konci padesátých let zaujímalo Československo první místo v Evropě ve spotřebě cigaret na jednoho obyvatele. V celosvětovém měřítku to bylo třetí místo za Spojenými státy a Kanadou. Zároveň se poprvé z lékařských kruhů začala ozývat varování před nebezpečnými následky silného kuřáctví. Vzhledem k tomu, že statistické údaje o vlivu kouření tabáku na délku života a výskytu kardiovaskulárních chorob v tehdejším Československu neexistovaly, argumentovali naši lékaři alarmujícími výsledky výzkumů z Velké Británii a USA. Statistiky ze Spojených států jasně ukazovaly, že úmrtnost stoupá úměrně s počtem denně vykouřených cigaret.

Blankytně modrý potisk obalu cigaret značky Vřídlo naznačuje pokus prezentovat tabák jako zdroj osvěžení.

Blankytně modrý potisk obalu cigaret značky Vřídlo naznačuje pokus prezentovat tabák jako zdroj osvěžení.

Na spojování dosud neškodného potěšení s přímým ohrožením zdraví a života zareagovali tuzemští výrobci cigaret novými obaly, svěžími barvami a krásnými zdravými motivy. Na lehkých mentolových cigaretách se objevila svěží zeleň a na obalu značky Vřídlo byl na světle modrém pozadí dokonce vytištěn gejzír léčivé vody.

Dnes je podobná propagace kouření samozřejmě nemyslitelná a na cigaretových krabičkách máme děsivá varování i hrozivé fotografie zdravotních problémů spojených s kouřením. Kouření je nezdravé, to víme, ale teď můžeme na chvíli zavzpomínat na to, jaké cigarety se za komunismu kouřily.

Související články

Další články

Zavří­t reklamu