válkaČeskoslovenskoobjevy

U severního pólu se našel nejstarší tropický prales, který přispěl k ochlazení planety

U severního pólu se našel nejstarší tropický prales, který přispěl k ochlazení planety
Zdroj: livescience.com
+ 2 fotky+ 3 fotky

Zkamenělý, 400 milionů let starý les objevili nedávno výzkumníci v nejsevernější, arktické části Norska. To samo o sobě je dost vzrušující, kdyby ovšem vědci zároveň nezjistili, že právě tyto stromy kdysi byly spouštěčem dramatických klimatických změn na Zemi.

Markéta Oderská 7. prosince 2015

Zachovalé fosílie kmenů a pařezů zakořeněných v zemi byly objeveny na souostroví Špicberky za polárním kruhem. Zvláštní stromy vypadající jak kříženci palem a kapradí kdysi tvořily část rozsáhlého tropického pralesa, jenž původně rostl poblíž rovníku, než se pohybem tektonických desek přesunul směrem na sever do své nynější pozice v Severním ledovém oceánu. Předpokládá se, že na konci devonu byly stromy překryty sedimenty z nedalekého jezera a postupně zkameněly.

Fosílie kmene stromu

Fosílie kmene stromu

„Tyto zkamenělé lesy nám ukazují, jak vypadala vegetace a krajina na rovníku před 380 miliony lety, když se první stromy začaly objevovat na Zemi,“ řekl Chris Berry z Cardiffské univerzity, jeden z těch, kdo fosílie na Špicberky přijel studovat. S ostatními členy vědeckého týmu tam zjistil, že v lesích tehdy převážně rostly dnes vyhynulé stromové plavuně, vysoké až čtyři metry a vzdálené od sebe jen dvacet centimetrů. Právě hustý výskyt vzrostlých, hojně olistěných stromů na rovníku výrazně přispěl k ochlazení planety.

V období takzvaného devonu (před 416 až 358 miliony lety) došlo k obrovskému, až patnáctinásobnému poklesu oxidu uhličitého v atmosféře,“ uvedl Berry. Podle něj nejpravděpodobnější příčinou tohoto dramatického poklesu byl rozvoj a rozšíření stromové vegetace, která absorbovala oxid uhličitý z ovzduší. Díky těmto procesům se zvyšoval obsah kyslíku v atmosféře, což umožnilo život prvním suchozemským živočichům.

Takto vypadal les v období devonu v prvohorách.

Takto vypadal les v období devonu v prvohorách.

Paradoxem dějin je, že na Špicberkách se nyní nachází globální úložiště semen, které bylo založeno pro zachování široké rozmanitosti rostlin pro případ přírodních katastrof a masového vymírání druhů, které hrozí právě kvůli globálnímu oteplování a klimatickým změnám, které tentokrát zavinil člověk svojí činností.

„Je úžasné, že jsme objevili jeden z vůbec prvních lesů právě na místě, které nyní slouží k zachování diverzity zemské flóry,“ poznamenal Chris Berry.

Další články

Zavří­t reklamu