Odvážná dívka to se zbraněmi uměla.

Odvážná dívka to se zbraněmi uměla. | zdroj: englishrussia.com


Teprve sedmnáctiletá dívka vedla sovětské vojáky. Nacisti jí přezdívali Černá smrt

TÉMATA: druhá světová válka | vojáci | ženy | sssr

user-avatar

Simona Knotková

23. 06. 2020 | 07:30

Do přední linie se dostala omylem, přesto si dokázala vybudovat čelní místo mezi skupinou mužů. Přečtěte si příběh ukrajinské bojovnice.

Většina zdrojů uvádí jako rok jejího narození 1924. Samotná Jevdokija Zavalijová však tvrdí, že jí bylo patnáct, když válka v roce 1941 dorazila do její rodné vsi v Nikolajevské oblasti.

"Bylo 25. července. Na obloze se najednou objevily čtyři černé skvrny. Po příšerném burácení nás nepřátelská letadla začala bombardovat. Utíkali jsme do svých domovů. Když jsem dorazila na náš dvůr, zaslechla jsem někoho sténat. Pod starou jabloní ležel mladý pohraničář v kaluži krve. Už si moc nepamatuju, jak jsem pak doma trhala prostěradlo na kusy a obvazovala ho. Potom jsem uviděla dalšího zraněného vojáka. A dalšího," vzpomínala žena.

Na základě této zkušenosti se Jevdokija rozhodla, že se sama přidá k aktivním jednotkám. Aby ji mezi sebe vojáci přijali, musela předstírat, že jí už bylo osmnáct let. Před odjezdem na frontu k ní přistoupila babička, která údajně dokázala předpovídat budoucnost, a řekla jí: "Má drahá vnučku, čtyřikrát budeš krvácet, ale bílé husy tě zase přivedou zpátky." Jak se později ukázalo, stará žena měla pravdu.

Jevdokija Zavalijova s kamarády. Foto: englishrussia.com

Jevdokija se přidala k jezdeckému pluku, kde sloužila jako zdravotní sestra. V bitvě u ostrova Chortycja byla zasažena do břicha, ale odmítla na doporučení lékaře opustit armádu. Zde obdržela také své první vyznamenaní, Řád rudé hvězdy. Mezi bojující vojáky se pak dostala vlastně omylem.

"Lidé z vedení si jednoho dne přišli pro nové posily na frontu. Jeden z nich přišel ke mně a řekl mi, abych se do patnácti minut sbalila. Ani si nevšiml, že jsem žena. Skutečně jsem tehdy vypadala jako muž – měla jsem stejné oblečení a kvůli vším jsem byla stejně vystřihaná. Dali mi munici, uniformu a pak mě poslali do sprch. Zatímco mě míjel jeden nahý muž za druhým, přemýšlela jsem, co udělat. Tahle malá lež mohla snadno skončit popravou. Rozhodla jsem se, že si rozbiju obličej, aby mě poslali k doktorovi, a já se tak vyhnula odhalení ve sprchách."

O dvě hodiny později se už jako člen 6. letecké brigády účastnila bitvy u Gorjačij Kluč. Respektive – zúčastnil se jí "Jevdokim Zavalij", jak si začala říkat.

Medailemi a řády ověnčená Jevdokija v pozdějších letech. Zemřela 5. května 2010. Foto: englishrussia.com

Trvalo skoro rok, než se přišlo na její skutečné pohlaví. Za tu dobu měla seržantka Jevdokija na svém kontě už řadu vojenských úspěchů a nových vyznamenání. Odhalilo ji další zranění, které utrpěla v bitvě v Kubáni. Díky svým zásluhám ale nakonec zůstala na frontě a nemusela se vracet mezi zdravotníky. Brzy se mezi Němci rozkřiklo, že sovětskou četu vede sedmnáctiletá žena. Jevdokija si mezi nimi vysloužila přezdívku paní Černá smrt podle barvy jejích uniforem.

Po letech přiznala, že více než nacistů se bála krys. "Nemohla jsem ten strach nijak ovládnout. Krysy byla hladové a v noci vám útočily na obličej a kousaly vás do noh," neopouštěla ji stále hrůza.

Přesně jak předpověděla její babička, zraněna byla celkem čtyřikrát. Z armády se rozhodla odejít v roce 1947. Přestěhovala se do Kyjeva, kde potkala svého budoucího manžela, otce jejích dvou dětí. Po zbytek života pracovala jako vedoucí obchodu s potravinami a čas od času chodila na besedy, kde vyprávěla o svých bohatých zkušenostech z války.

user-avatar

Simona Knotková

23. 06. 2020 | 07:30

Zavří­t reklamu