Slavný strom Ginkgo biloba zvaný Yongmunsa. Tento strom je největší svého druhu v Asii a je starý 1 100 až 1 500 let.

Slavný strom Ginkgo biloba zvaný Yongmunsa. Tento strom je největší svého druhu v Asii a je starý 1 100 až 1 500 let. | zdroj: profimedia.cz


Tento prastarý druh stromu je prakticky nesmrtelný a konečně víme proč

TÉMATA: stromy | nesmrtelnost | stáří | věda | výzkum

user-avatar

Lenka Vovsová

16. 03. 2020 | 12:00

Za desítky milionů let a přes mnohonásobná hromadná vymírání rostlinných druhů se strom Ginkgo biloba, botanická rarita známá též pod názvem jinan dvoulaločný, stal jednoznačně nejdéle žijící botanickou fosilií na planetě Zemi.

Tento ojedinělý stromový druh můžeme v současnosti bez jakéhokoli přehánění považovat za nesmrtelný. Ukázalo se, že tyto stromy se dožívají věku 1000 let, přičemž některé záznamy hovoří dokonce o 3000 letech. Z detailních výzkumných prací vyplývá, že délka života těchto stromů je prakticky neomezená a tyto stromy vykazují jen minimální tendenci stárnutí. V porovnání s mladšími druhy stromů lze nalézt v procesech fotosyntézy, klíčení semínek, růstu listů nebo odolnosti vůči chorobám jen nepatrné rozdíly. 

Tým vědců, který zkoumal vzorky tkání devíti stromů Ginkgo biloba, jejichž věk se pohyboval kolem 600 let, nenašel u těchto stromů žádné významné známky stárnutí nebo degenerace. Podle slov biologa Richarda Dixona z University of North Texas pro deník The New York Times imunitní systém člověka není zdaleka tak dokonalý jako imunitní systém těchto stromů. Dixon současně poukazuje na fakt, že se imunitní systém více jak 1000 let starých stromů chová způsobem, jako by těmto stromům bylo teprve 20 let.   

Zatímco předmětem zájmu předchozích výzkumů byly hlavně listy těchto stromů, nové výzkumné práce se pokouší objasnit funkčnost vaskulárního kambia – tenké vrstvy tkáně nacházející se přímo v kmeni stromu, která produkuje novou kůru a dřevo. Vědci se  zaměřili na meristémové buňky, které jsou velmi podobné kmenovým buňkám zvířat, avšak na molekulární úrovni nejsou doposud tolik probádané. Jedním z cílů výzkumu bylo vypozorovat životní cyklus kambia v souvislosti s přibývajícím věkem stromů. Právě z  tohoto důvodu byla aktivita každého jednotlivého kambia zkoumána odděleně. Vědci zjišťovali hladinu hormonů, odolnost genů či rizikové faktory vedoucí k zániku buněk.   

Ve finále nebyl objeven žádný signifikantní rozdíl jak v genové aktivitě, tak v odolnosti vůči chorobám. Významněji se projevila jen rozdílná šířka letokruhů. Jak se ukázalo, letokruhy se rychleji vytvářely v prvních 100 až 200 letech života stromů, zatímco následujících zhruba 500 let byl jejich nárůst již pozvolnější

To však neznamená, že by k dalšímu růstu již nedocházelo. V případě sekundárního růstu (měřeno dle ukazatele spodního plošného přírůstku BAI) stromů ve věku 10 až 60 let nebyl prokázán žádný další pokles. Podle Dixona, právě na základě měření dle BAI jakožto spolehlivého ukazatele růstu stromů se zdá, že vaskulární kambium v Ginkgo bilobě vykazuje kapacitu pro nepřetržitý růst stromu po stovky či dokonce tisíce let. Právě díky tomuto charakterovému rysu se stromy Ginkgo biloba dokáží vyhnout procesu stárnutí.  

To celé však neznamená, že stromy Ginkgo biloba nikdy nezemřely, ale pravděpodobně z tohoto světa odejdou z jiné příčiny, než je stáří. Ve skutečnosti tyto stromy umírají na následky vnějších faktorů jako jsou vítr, oheň, blesky, choroby nebo nadměrné kácení, které tento prastarý druh může přivést až na samotný pokraj jeho vyhynutí. 

Rovněž další rostlinný fyziolog Sergi Munné-Bosch ve vědeckém časopise Science uvádí, že stárnutí není pro tyto stromy skutečný problém. Podle něj je pro tyto stromy největší problémem vyrovnat se se stresovou zátěží.

Co se však skutečně děje se stromy Ginkgo biloba například po 600 letech jejich života, je stále předmětem debaty. Stále tu existuje reálná možnost, že se v dalších výzkumech ukáže, že tento prastarý druh stromu odhalí nám doposud skryté  známky molekulárního stárnutí. Na to je zatím tato studie stále ještě příliš krátká. Proto, abychom se opravdu s jistotou dozvěděli, co se těmito stromy během jejich předlouhého života děje, je potřeba tyto stromy dále podrobněji zkoumat.     

Tato studie byla publikována v odborném časopise PNAS.

 

user-avatar

Lenka Vovsová

16. 03. 2020 | 12:00

Zavří­t reklamu