válkaČeskoslovenskoobjevy

Tajemství vědomí odhaleno: V bdělém stavu je náš mozek mnohem víc propojený

Tajemství vědomí odhaleno: V bdělém stavu je náš mozek mnohem víc propojený
Zdroj: humanconnectomeproject.org

Bdíme-li, náš mozek se nachází ve stavu vědomí, který vědci dlouho nedokázali definovat. Nedávno však tým evropských vědců odhalil nové poznatky o tom, co se odehrává v mozku ve stavech bdělosti i bezvědomí. Z nich vyplývá, že jsme-li plně při vědomí, síť neuronů v mozku je co nejoptimálněji propojena.

tyrion 21. února 2016

Vědci se v minulosti již mnohokrát pokoušeli porozumět tajemstvím lidského vědomí. Mnoho z nich se přitom shodlo na tom, že jde o schopnost mít subjektivní zážitky a užívat si reality světa z perspektivy první osoby. Nicméně rozličné stavy vědomí zůstaly nevysvětleny. Nepodařilo se identifikovat hlas vnitřního já a definovat rozdíly mezi stavy spánku, částečného vědomí a totálního bezvědomí. V nedávném výzkumu se proto evropští vědci pokusili sledovat pomocí fMRI skenů mozkovou činnost u dvanácti dobrovolníků, které uváděli do stavu bezvědomí podáváním látky zvané propofol. Jde o krátkodobě působící, nitrožilně podávané hypnotikum, které se obvykle používá k vyvolání a udržování umělého spánku při operacích. Do podvědomí veřejnosti se propofol dostal v souvislosti s náhlou smrtí slavného zpěváka Michaela Jacksona v roce 2009. Za její příčinu pitva totiž určila akutní otravu propofolem. Zpěvákovi jej proti chronické nespavosti podával jeho osobní lékař a byl za to odsouzen na čtyři roky do vězení.

Michael Jackson ležící v kómatu v nemocnici.

Michael Jackson ležící v kómatu v nemocnici.

Vědci jsou přesvědčeni, že propofol přivádí lidi do naprostého bezvědomí, kdy mozek není schopen zpracovávat myšlenky, a dokonce ani cítit signály bolesti. Pro získání jasnějšího pohledu na různé stavy vědomí, pozoroval vědecký tým změny v toku krve v mozcích dobrovolníků, jak přecházeli ze stavu vědomí do bezvědomí a nazpátek.

Lidský mozek má asi 100 miliard nervových buněk (neuronů, které vzájemně propojují tzv. synapse).

Lidský mozek má asi 100 miliard nervových buněk (neuronů, které vzájemně propojují tzv. synapse).

Při následné analýze skenů pak vědci odhalili, že v bdělém stavu mozek vykazoval „poryvy neustálé, proměnlivé aktivity“. Nervová soustava byla vystavena spoustě podnětů, na kterou nervové buňky aktivně reagovaly složitou komunikací a zvýšenou konektivitou své mnohočetné komunikační sítě. Naopak ve stavu bezvědomí byl mozek dobrovolníků mnohem méně propojený a proměnlivý.

Vědci předpokládají, že závěry jejich výzkumu jsou univerzální.


Vědomí je základní atribut bdělého života člověka a v různé míře i dalších živočichů. Vědomí integruje rozmanité duševní či mentální činnosti (vnímání, myšlení, cítění, vyjadřování, paměť, pozornost atd.) a do jisté míry je řídí. Je zdrojem vůle a volních aktů, rozhodování, a tudíž i jakýmsi ohniskem či středem lidské osoby. Vědomí ztrácíme ve spánku, v těžké nemoci a při úrazech mozku, je tedy na mozku závislé. V moderním chápání často nahrazuje starší pojem duše, případně i „já“. V lékařství se vědomí pokládá za protiklad bezvědomí, spánku či hypnózy.

Další články

Zavří­t reklamu