Metro, poklady, mučírny – všechno se pod Kreml vejde. A co knihovna, ta by se tam nějaká nenašla?

Metro, poklady, mučírny – všechno se pod Kreml vejde. A co knihovna, ta by se tam nějaká nenašla? | zdroj: rbth.com


Tajemství ukryté v podzemí Kremlu: je tam knihovna Ivana Hrozného, nebo tajné metro?

TÉMATA: Rusko | Kreml | podzemí

user-avatar

M. Šindlauerová

14. 04. 2020 | 10:00

Kreml stojící v srdci Moskvy je politickým sídlem Ruska a zároveň je to největší dochovalá pevnost Evropy. Svou nynější podobu získala v pozdním 15. století dle projektu italských architektů. Původně dřevěná stavba, která po mnoho let bývala i zcelá bílá, pod sebou schovává neprobádaná tajemství, která vůbec není jednoduché odkrýt.

Kremelské podzemí obestírá mnoho pověstí a legend, jejichž pravost není jednoduché prokázat, protože je celý objekt odjakživa bedlivě střežen. Historici se shodují na tom, že se v podzemních prostorách nacházejí odpradávna zbytky vodojemů, mučíren, katakomb a skrýší s různými více či méně cennými poklady. Tou nejzáhadnější a zároveň možná nejatraktivnější variantou je ale existence obrovské knihovny. Na svědomí ji má byzantská princezna Sofie, žena cara Ivana III. neboli Ivana Velikého, která si tisíce tun knih neznámé hodnoty přivezla jako věno do Moskvy. Do podzemí pak tento papírový poklad schoval jejich vnuk Ivan Hrozný. Vláda ani historici ji nemohou dodnes najít. 

Nejznámějším hledačem této bájné bibliotéky byl profesor Ignatij Stelleckij, který věnoval pátrání po literárním unikátu skoro celý svůj život. Bádání započal během posledních let vlády carského impéria, povolení k průzkumu kremelského podzemí dostal pak o mnoho let později od samotného Josifa Stalina. Stelleckij se nebál riskovat, často se v podzemních prostorách dostával do míst velice ošemetných, kde hrozilo, že naruší statiku budov nad sebou nebo že hlína zavalí jeho samotného. Jeden velmi nadějně vypadající a po dlouhé měsíce vykopávaný průchod, o kterém si Stelleckij byl jistý, že vede k cíli, nakonec kvůli nešťastnému úderu do hlíny zcela zalila voda. Profesor pak sice narazil na množství dalších zasypaných chodeb vedoucích neznámo kam, stopy po knihách ale nenašel.

Je pochopitelně možné, ba zcela jisté, že dnes už jsou ony knihy ve značném stádiu rozkladu. O literatuře té doby se ovšem ví, že byla zhmotněna v okázalých vazbách plných drahokamů a tyto vazby byly vyztuženy kovovými pláty – a to dává naději archeologům, kteří na bájnou knihovnu nezanevřeli a chovají víru, že bude jednoho dne objevena právě podle těchto indicií.

Zmiňme se o ještě jednom potvrzeném tajemství pod Kremlem – a tím je podpovrchový systém Metro-2, jenž spojuje Kreml s těmi nejdůležitějším body obrany a velení; slouží také k případné evakuaci nejvyšších představitelů státu. Oproti běžnému metru se tunely Metra-2 hloubily v mnohem větší hloubce 50 až 250 metrů pod povrchem. Veřejnosti je toto metro samozřejmě zcela nedostupné a je s ním spojeno ještě více záhad a teorií než s knihovnou Ivana Hrozného.

 

 

user-avatar

M. Šindlauerová

14. 04. 2020 | 10:00

Zavří­t reklamu