Andaluské městečko Pulpí vábí turisty na jeskynní výduť obsahující obří minerální krystaly.

Andaluské městečko Pulpí vábí turisty na jeskynní výduť obsahující obří minerální krystaly. | zdroj: Profimedia


Tajemství obřích krystalů: Jak vznikla největší geoda v Evropě?

TÉMATA: minerály | horniny | krystaly | španělsko

user-avatar

Yvonne Pokorná

9. 05. 2020 | 09:00

Opuštěný stříbrný důl u španělského městečka Pulpí ukrývá skutečný klenot - jednu z největších známých geod na světě. Dutina připomínající Supermanovu Pevnost samoty je celá vyplněná obrovskými kusy třpytivých, průhledných krystalů, vyčnívajících ze stěn jak zuby v dračí tlamě. Není divu, že mnozí, kteří toto místo na vlastní oči spatří, si kladou otázky, jak se takový zázrak přírody vlastně utvořil.

Geoda je dutina v hornině, která je obvykle po vnitřním obvodu vyplněna menšími či většími krystaly minerálů, směřujícími dovnitř dutiny. Známe je většinou z obchůdků s minerály. Některé geody ovšem dosahují obřích rozměrů, že by se do nich vešel celý obchod. To je i případ geody objevené v roce 1999 v opuštěném stříbrném dolu nedaleko městečka Pulpí ve španělské provinci Alméria. Geoda je dlouhá 8 metrů, na šířku měří 2,6 metru a na výšku 1,7 metrů, mohla by tak pojmout až 10 lidí. Vyplněna je půl metru velkými, zcela průhlednými a dokonale tvarovanými krystaly sádrovce. Jde o největší přístupnou geodu na světě, větší je jen v jeskyni v mexickém pohoří Naica, ale tu kvůli kvůli vysokým teplotám a hloubce 200 metrů pod zemí není možné běžným návštěvníkům zpřístupnit.

Geochemický původ geody v Pulpí byl dlouho vědcům nejasný. “Přijít na to, jak tento útvar vznikl, bylo velmi těžké, protože na rozdíl od geody v Naica, kde je hydrotermální systém stále aktivní, je prostředí v Pulpí fosilizované,” vysvětluje geolog a expert na krystalografii Juan Manuel-García-Ruiz z Granadské univerzity. Ve svém novém výzkumu se on a jeho tým snažili rekonstruovat geologickou historii geody v Pulpí tím, že analyzovali vzorky minerálů a geochemické prostředí, stejně jako zkoumáním geologických struktur stříbrného dolu v okolí křišťálové síně. Podle vědců geoda vznikla zalitím podzemní dutiny roztokem síranu vápenatého, který se za vysokých teplot, tlaků a v průběhu milionů let proměnil v krystaly selenitu. Minerálu se říká měsíční nebo andělský kámen. Tyto krystaly rostly skrze “samodávkovací mechanismus” díky nepřetržitému přísunu soli. Tento proces, k němuž dochází při teplotě asi 20 °C, byl umocněn termodynamickým jevem zvaným Ostwaldovo zrání, kdy se malé částice rozpustí v roztoku a znovu se usadí, aby vytvořily velké hmoty. To vše spolu s teplotními oscilacemi, kterým byla geoda vystavena ve své relativně malé hloubce.

Jediným tajemstvím tak zbývá, kdy k celé této krystalové formaci došlo. Kvůli extrémní čistotě krystalů uvnitř geody, které jsou tak průzračné, že jimi můžete vidět skrz naskrz, je těžké je datovat. Přesto vědci nabízí několik variant.

„Určitě se vytvořily po vysušení Středozemního moře, které nastalo před 5,6 miliony let,“ říká García-Ruiz. "S největší pravděpodobností je jim méně než dva miliony let, ale více než než 60 000 let, protože tak je stará uhličitanová krusta pokrývající jeden z velkých krystalů sádrovce."

To je docela velké časové rozpětí, ale možná se ho vědci v budoucnu pokusí dál zúžit. Do té doby můžeme geodu sami prozkoumat, neboť je od loňského léta přístupná veřejnosti. “Krčit se mezi obrovskými krystaly je neuvěřitelný zážitek,” slibuje objevitel geody v Pulpí Javier Garcia-Guinea. “V mládí jsem snil o tom, že budu létat, ale nikdy, že bych vešel do geody plné průzračných krystalů.” Přesto je něco tak nemyslitelného reálně možné.

 

user-avatar

Yvonne Pokorná

9. 05. 2020 | 09:00

Zavří­t reklamu