válkaČeskoslovenskoobjevy

Tajemství mínojských modrých opic znázorněných na řeckých freskách

Tajemství mínojských modrých opic znázorněných na řeckých freskách
Zdroj: B. Urbani
+ 1 fotka+ 2 fotky

Přestože se opice objevili na řeckých freskách už v době bronzové před 3600 lety, samotné opice z Řecka ani ostrovů v Egejském moři nepocházejí. Proč se tedy tato zvířata objevují v uměleckých dílech starověkých Řeků a proč jsou navíc modrá? Člověk by tak mohl snadno předpokládat, že dávní umělci se s tímto zvířetem ve skutečnosti nejspíše nikdy nesetkali, ale je tomu skutečně tak?

Lenka Vovsová 8. července 2021

Podle nové studie se vědci domnívají, že řečtí umělci se s opicemi nejspíše skutečně setkali, a pokud ne, museli alespoň mluvit s někým, kdo dokázal opice detailně popsat, neboť vyobrazení opic na freskách jsou velmi přesná. Výzkumníci, kteří znovu přezkoumali fresky, pečetě, přívěsky, figurky a šperky dospěli k názoru, že mezi egejskou a severoafrickou populací s největší pravděpodobností došlo k výměně ikonografie a znalostí o opicích.

Thumbnail # Záhadní Mínojci byli Evropané. DNA vyvrátila starou teorii, že civilizaci na Krétě založili Egypťané
Mohlo by Vás zajímat:

Záhadní Mínojci byli Evropané. DNA vyvrátila starou teorii, že civilizaci na Krétě založili Egypťané

Fresky v oblastech Akrotiri, Théra a Knóssos na ostrově Kréta dokládají, že Mínojci poznali dva druhy opic a paviány. Vědci se domnívají, že obě skupiny primátů se v umění Mínojců objevily poté, co byly pozorovány na africké pevnině. Tuto skutečnost potvrzují také archeologické důkazy o přítomnosti Mínojců v severní Africe v místě Avaris, dnešním Tell el Dab´, a v Egyptě. Zatímco na ostrově Théra jsou kočkodani vyobrazeni v kontextu krajiny, paviáni byli spojováni spíše s posvátnými kontexty nebo byli vyobrazováni v přítomnosti květin, s meči či při hře na hudební nástroje, jak lze spatřit na Théře nebo v krétském Knóssu.

Thumbnail # Vykopávky v Knóssu přinesly překvapivé zjištění o nejstarším evropském městě
Mohlo by Vás zajímat:

Vykopávky v Knóssu přinesly překvapivé zjištění o nejstarším evropském městě

Vědci dále vypozorovali, že v mínojských představách jednotlivé druhy primátů zřetelně souvisí s konkrétními tématy. Drobní, hbití, naturalisticky vyobrazení kočkodani byli nejčastěji spojováni s volnočasovými aktivitami, zatímco větší, statnější paviáni, kteří byli v nedalekém Egyptě považováni za posvátná zvířata, byli zobrazováni zejména v rámci posvátných a rituálních událostí. Egejská společnost z doby bronzové byla podle vědců první evropskou civilizací, která dokázala tato zvířata vnímat, znázorňovat a konstruovat s nimi společenský život.

Z výzkumu jasně vyplývá, že vyobrazení primátů v mínojském umění potvrzuje ranou výměnu ikonografie a znalostí o opicích mezi ostrovany v egejské oblasti a vysvětluje jejich interakci s populací severní Afriky, v jejíž blízkosti se tito primáti vyskytovali v okolí pobřežních osad. Modrá barva v té době podle vědců zastupovala barevné odstíny šedé a zelené a byla Mínojci používána například také k vyjádření kovové nebo šedé barvy rybích šupin. Modrou barvu hojně používali také Egypťané v symbolice božských kontextů, u kterých se s největší pravděpodobností Mínojci inspirovali v podobném duchu při vyobrazování opic.

Další články

Zavří­t reklamu