válkaČeskoslovenskoobjevy

Tajemství měděného svitku od Mrtvého moře: Biliónový poklad stále čeká na své objevení

Tajemství měděného svitku od Mrtvého moře: Biliónový poklad stále čeká na své objevení
Zdroj: Wikimedia Commons
+ 8 fotek+ 9 fotek

Tajemný měděný svitek od Mrtvého moře by mohl archeology přivést k největšímu objevu v historii Svaté země - pokladnici plné zlata a stříbra v hodnotě bilionů dolarů.

Yvonne Pokorná 14. května 2021

Měděný svitek, objevený v roce 1952 poblíž Mrtvého moře v Izraeli, je jedním z proslulých Kumránských svitků přisuzovaných židovské sektě esejců. Avšak na rozdíl od nich nebyl text zapsán na pergamenu, ale – jak jeho název napovídá – byl vyryt do měděného plátu. Rovněž se nejedná o duchovní či náboženský text, jako spíše o jakousi mapu pokladů. Obsahuje totiž soupisku míst, kde se má ukrývat velké množství zlata a stříbra. Podle těchto záznamů by tajná pokladnice měla obsahovat okolo 1 280 talentů zlatých mincí a více než 65 prutů pravého zlata. Svitek rovněž uvádí více než 600 nádob se stříbrnými mincemi a více než 600 chrámových nádob plných stříbra a zlata určených k uctívání Boha.

„Jen zlaté mince, jejichž míra je uvedena v talentech – starodávné míře odpovídající 90 librám (40,823 kg) – a které dohromady  představují 116 480 liber zlata (52 834 kg), by měly hodnotu přes 3 biliony dolarů,“ říká britský expert na biblistiku a teologii Tom Meyer. Jednalo by se tak o poklad skutečně biblických rozměrů. Otázkou však je, zda se jej vůbec podaří někdy objevit. V roce 1962 se o to pokusila expedice vedená Johnem Allegrem, která na některých místech uvedených na svitku kopala, ale odešla s prázdnou.

Thumbnail # Svitky od Mrtvého moře pocházejí z různých míst, odhalila analýza DNA
Mohlo by Vás zajímat:

Svitky od Mrtvého moře pocházejí z různých míst, odhalila analýza DNA

Kdo a proč chtěl poklad ukrýt

Když byl Měděný svitek objeven, bylo nejprve nesnadné jej rozvinout. Protože byl zhotovený z mědi, která zoxidovala, byl extrémně křehký a při pokusech o jeho rozvinutí hrozilo, že se rozpadne na kusy. V roce 1956 převezli 20 x 28 centimetrů velký plát do Manchesterské univerzity, kde jej opatrně rozřezali na jednotlivé části. Tehdy vědci zjistili, že text je psán v mišnaické hebrejštině, navazující na biblickou hebrejštinu, a že vyjmenovává 64 různých míst, kam Židé před Římany ukryli své bohatství.

„Podle tohoto svitku byly poklady zakopány v okolí Jeruzaléma a v jeskyních u Mrtvého moře a poblíž Jericha,“ upřesňuje Meyer. Text rovněž popisuje topografii oblasti, jak hluboko pod povrchem je poklad zakopán a druh a množství pokladu zakopaného na místě. Tak například zmiňuje 600 prutů stříbra v nádrži „pod hradbou, na východní straně v místě vyhloubeném do skály“. Podle Meyera byl svitek jistě vytvořen za účelem zakopaný poklad znovu vyzvednout, až se podaří římskou invazi odrazit. „Řím ale v roce 70 n. l. Židy porazil a poklady zůstávají pohřbeny pod pískem času a čekají, až nový tým hledačů pokladů učiní největší archeologický objev v historii,“ dodává vědec.

Thumbnail # V prastaré knihovně na hoře Sinaj našli svitky psané dávno zaniklými jazyky
Mohlo by Vás zajímat:

V prastaré knihovně na hoře Sinaj našli svitky psané dávno zaniklými jazyky

Nicméně ne všichni historici jsou zajedno v tom, že Měděný svitek odkazuje k pokladu ze zničeného Druhého chrámu. Existují teorie, podle kterých se  jednalo o majetek esejců, což byli příslušníci apokalyptického duchovního společenství, které vzniklo v polovině 2. stol. př. n. l. a zaniklo roku 68 zničením jejich sídliště v Kumránu. Potíž je v tom, že esejci žili dobrovolně asketickým životem, už Plinius starší o nich psal, že se obešli nejen bez sexu, ale i bez peněz.

Jiná teorie dává svitek do souvislostí s Prvním (Šalamounovým) chrámem, který byl roku 586 před naším letopočtem  vypálen vojskem babylonského krále Nebukadnezara II. Další, poněkud kontroverzní teorie říká, že poklad objevili během první křižácké výpravy templáři a s jeho pomocí financovali svůj mocný řád. Jako mnohem pravděpodobnější se však jeví, že se některého pokladu zmocnili Římané, o kterých je známo, že si informace vynucovali vyslýcháním a mučením. Podle židovského historika Josefa Flavia vyvíjeli Římané ohledně získávání ukrytých pokladů aktivní politiku. Další hypotéza se zakládá na tvrzení, že po odchodu římské armády židovští občané s pomocí měděného svitku své cennosti vyzvedli a použili je na obnovu zničeného Jeruzaléma. A jsou i tací, kteří tvrdí, že Měděný svitek je podvrh. Nic z toho ovšem nepohřbí naději, že biliónový poklad jednou vyjde na světlo světa.

Související články

Další články

Zavří­t reklamu