válkaČeskoslovenskoobjevy

Tajemství karlštejnské studny: Nechal kvůli ní Karel IV. povraždit kutnohorské havíře?

Tajemství karlštejnské studny: Nechal kvůli ní Karel IV. povraždit kutnohorské havíře?
Zdroj: zlatestranky.cz

Při budování studny na hradu Karlštejn se ani po sedmiletém úsilí kutnohorských havířů v hloubce 78 metrů neobjevila voda. Stavitele pak napadlo z nefunkční studny vybudovat aspoň cisternu, do které byla boční štolou přiváděna voda z Mořinského potoka. Jedna z pověstí pak praví, že kvůli utajení studny byli všichni, kdo se na jejím hloubení podíleli, umlčeni násilnou smrtí.

Václav Pokorný 15. dubna 2018

Naprostým unikátem mezi středověkými studnami je karlštejnská hradní studna. S její stavbou se začalo záhy po založení hradu 10. června 1348 a práce na jejím hloubení postupovaly velmi rychle, neboť k stavbě císařského hradu bylo zapotřebí obrovského množství vody. Není proto divu, že sám císař Karel měl mimořádný zájem, aby se dokončení a zprovoznění hradní studny uskutečnilo co nejdříve. Na Karlštejn povolal kutnohorské havíře, kteří hloubili studniční šachtu.

 Na rozdíl od ostatních hradních studní, které mají kruhovitý tvar, byla karlštejnská studna zbudována v podobě postupně se snižujícího obdélníku.

Na rozdíl od ostatních hradních studní, které mají kruhovitý tvar, byla karlštejnská studna zbudována v podobě postupně se snižujícího obdélníku.

Po téměř sedmiletém úsilí havířů byla studna vytesána v rostlé vápencové skále do hloubky 78 metrů, ale ani v této hloubce na pramen nenarazili. Stavitele pak napadlo vybudovat z nefunkční studny aspoň cisternu, která bude napájena boční štolou z Mořinského potoka. Spodní část vyhloubené studniční šachty byla džbánovitě rozšířena a v úrovni 25 metrů nad dnem byla vytesána nová, asi 15 metrů dlouhá boční štola, ústící nad hladinou Mořinského potoka. K regulaci přítoku vody z potoka do studny sloužilo malé stavidlo, přehrazující potok.

K vybudování této tajné štoly, sloužící jako přivaděč vody z potoka, dal Karel IV. povolat kameníky z parléřské huti, kteří stavěli svatovítskou katedrálu. Pověst praví, že za vykonanou práci dostali královskou odměnu, ale při zpáteční cestě do Prahy byli u osady Ořech přepadeni lupiči, kteří kameníky oloupili a do jednoho je pobili. Nikdy se nedozvíme, jednalo-li se o pouhou náhodu nebo o příkaz z nejvyšších míst. Ale ať to bylo jakkoliv, tajemství karlštejnské studny bylo zachováno. Proto se také nikdy nehovořilo o cisterně, ale vždy o studni. Celá staletí pouze karlštejnský purkrabí věděl o podzemní štole a byl strážcem hradního tajemství. Kutnohorští havíři si tak určitě oddechli, že právě oni nebyli přizváni k záchranné etapě výstavby studny, a mohli dále nerušeně kutat své stříbro.

Související články

Další články

Zavří­t reklamu