válkaČeskoslovenskoobjevy

Tajemný čtverec Sator. Magická hádanka ze starověku zůstává nevyřešena

Tajemný čtverec Sator. Magická hádanka ze starověku zůstává nevyřešena
Zdroj: Wikiemdia Commons
+ 2 fotky+ 3 fotky

Sator je nejznámějším slovním čtvercem, což je slovní hříčka, kdy je několik slov stejné délky vepsáno do čtverce, v němž v řádcích i sloupcích vznikne totéž slovo. Poprvé byl objeven v troskách starověkých Pompejí.

Yvonne Pokorná 18. listopadu 2020

Tento čtverec se skládá z pěti latinských slov a každé slovo z pěti písmen. Jednotlivá slova jsou uspořádána v tomto seskupení:

S A T O R
A R E P O
T E N E T
O P E R A
R O T A S

Všech pět slov je možno číst zleva doprava, shora dolů, i naopak zprava doleva a zdola nahoru.

Význam slov samotných je nejasný. V překladu znějí asi takto: „Rozsévač Arepo drží s námahou kola; volněji Rozsévač Arepo pracuje s pluhem.“

Mnozí vědci byli přesvědčeni, že v těchto pěti řádcích se skrývá nějaký tajemný smysl, a proto se jej snažili odhalit. V roce 1925 Němec Felix Grosser a Švéd Sigurd Agrell si nezávisle na sobě všimli, že 21 písmen tajemného čtverce lze například poskládat do kříže s dvěma nápisy PATER NOSTER (s centrálním N), přičemž zbudou dvakrát písmena A a O, které lze vyložit jako α a ω, tedy začátek a konec:

P
A
T
A E O
R
P A T E R N O S T E R
O
A S O
T
E
R

Má tedy čtverec co do činění s křesťanstvím?

Podle Nicolase Vinela z univerzity v Clermont-Ferrandu ve Francii byla křesťanská hypotéza zpochybněna, neboť  se má za nepravděpodobné, že by křesťané v té době vytvořili takový kryptogram, a dokonce, že by v Pompejích někdy žila křesťanská komunita. Začala se proto zvažovat židovská hypotéza, protože již existovalo několik důležitých náznaků o židovské přítomnosti ve starověkých Pompejích.

Thumbnail # Runové kameny – billboardy z vikinské éry
Mohlo by Vás zajímat:

Runové kameny – billboardy z vikinské éry

Zvláštní je, že podobná vyobrazení byla nalezena i v jiných částech světa, například na runových kamenech v Närke a Gotlandu ve Švédsku. Nejstarší nalezené tajemné čtverce pocházely z římského vojenského tábora v Dura Europos v Mezopotámii a byly datovány do 3. století po Kristu. Je zřejmé, že znalost palindromu se rozšířila po celém světě a význam této záhadné slovní hádanky musel být pro naše předky důležitý. Sator čtverec i jiné slovní čtverce byly často užívány k magickým praktikám. Lidé například věřili, že pokud v domě spálí papírek, na němž je napsán čtverec Sator, ochrání to stavení před požárem. Ve sbírce slezských obyčejů se dočteme, jak formuli Sator píší na dřevěný talíř a tím chtějí oheň udusit. Magický čtverec zřejmě sloužil také jako talisman a měl svého nositele ochránit před nemocemi a neštěstím všeho druhu.

Původ čtverce ovšem zůstává neznámý. Nicolas Vinel poukazuje na to, že „starověká matematika na téma čtverců, dnes označovaných jako „magie “, byla známa již před křesťanskou érou v Číně a o několik století později v Indii, ale mělo se za to, že chybí v řecko-římské tradici až do 14. století, kdy se byzantská opuskula výslovně zabývala tímto tématem.“ Se slovy vepsanými do čtverce se setkáváme v různých starověkých pramenech. Například pastýři v příběhu o Narození Páně se jmenují Sator, Arepon a Teneton. Jistá byzantská Bible z dřívějšího období kouzlí ze čtverce křestní jména tří mudrců – Ator, Sator a Peratoras. To by naznačovalo, že je čtverec Sator přece jen spjat s křesťanstvím.

Thumbnail # Starověké zaklínadlo nabádá k odchycení “nenasyty”
Mohlo by Vás zajímat:

Starověké zaklínadlo nabádá k odchycení “nenasyty”

Rovněž se spekulovalo o tom, že je čtverec Sator plný tajných kódů. V naději, že vrhnou více světla na tento tajemný starodávný palindrom, se mnozí pokusili tyto kódy rozluštit a došli k zajímavým objevům. Když například písmena přeložíme do řečtiny a přiřadíme čísla ze slova Tenet, dostaneme číslo 666, což je podle Bible číslo šelmy neboli Antikrista.

Skutečný význam čtverce Sator zůstává záhadou, ale byl to důležitý palindrom, protože se během středověku používal na dveře v mnoha evropských zemích.

Další články

Zavří­t reklamu